Drobná zděná stavba situovaná v centru obce nedaleko rybníka v těsné blízkosti obytné zástavby spoluutváří jižní frontu návsi. Zvonička má obdélný půdorys se vstupem od jihozápadu a mohutné obvodové zdivo vyzděné převážně z kamene. Stanová střecha se sanktusníkem, který se skládá z osmiboké lucerny a cibule, je pokryta plechem. Pod touto vrstvou se nacházejí zbytky šindele. Dnešní vnější vzhled s břízolitovou omítkou z druhé poloviny 20. století je velice strohý s poměrně nízkou mírou autenticity. Jednoduchý interiér s hladkými stěnami, betonovou podlahou a bez stropního záklopu dává nahlédnout do krovu, který má klasickou tesanou konstrukci odpovídající polovině 19. století, ale může být i mladší. V krovu je na rovné ocelové hlavě zavěšen zvon z roku 1946 dosud rozeznívaný ručním zvoněním.