zřícenina hradu Vízmburk (Wiesenburg)

Hrad s dvojdílnou dispozicí. Předhradí poškozeno výstavbou novověkých cest - v terénu jasně patrný pouze rozsah a průběh opevnění. Před ním mezi cestami tzv. hospodářský dvůr, nejspíše však jámové lomy vzniklé při stavbě a opravách dnešních cest. Nevelké jádro bylo až do archeologického výzkumu klasickým příkladem uzavřeného hradu (viz původní evidenční list z roku 1961 od V. Žďárského), který tvořil jen pahorek bez jakýchkoliv známek zdiva (ten však ukrýval zachovalé konstrukce hradu až do výše 1. patra, které byly zasypány ruinami sesutých částí hradu). Jádro hradu s obvodovou zástavbou, ze všech stran obklopené parkánem, na který se vcházelo branou v severozápadním nároží, u které rovněž stála mohutná věž bergfritového typu. Ke třem stranám obvodu byla přistavěna palácová křídla, jejichž prostory byly v 1. patře propojeny venkovní pavlačí. Zadní, jihovýchodní křídlo bylo zaklenuto křížovou žebrovou klenbou a v jeho blízkosti stála i kaple. Z čela hradu vystupoval směrem na parkán objekt s ohništěm /zřejmě původní kuchyně/ - ta byla později přeložena na vnitřní nádvoří a byla pojednána klasicky s centrálním dýmníkem. Nalezené architektonické články napovídají, že hrad stavěla tatáž huť která působila v nedalekém klášteře v Polici nad Metují.