Popis odpovídá údajům na původním evidenčním listu zpracovaném: D. Antošovou, listopad 1968. Doplnění evidenčního listu: Lokalita představuje ruinu hradu na pravobřežní ostrožně v záhybu Oslavy. Rozšířenou plochu ostrožny spojuje s náhorní planinou na západě šíje, po níž vede cesta od Sedlce, který zřejmě patřil manovi třebíčského kláštera, jenž stavbu hradu organizoval a pak na něm i sídlil. Od šíje je jednodílná dispozice hradu oddělena velkým příkopem o šířce 20 m a hloubce 7-8 m. Velikost a provedení hradu odpovídalo významu a zámožnosti stavebníka, jímž byl man z místní nižší šlechty. Protože svahy, s výjimkou severního, nejsou příliš příkré, byl zřízen oblouk příkopu a valu také na východním konci ostrožny. Val patrně lemoval i jižní bok a ohrazoval využitelnou plochu, do níž zřejmě směřovalo přemostění příkopu. Vedlo z úboční cesty jen o něco výše, než dnešní, takže nebylo technicky náročné. Po obratu vstoupilo do vnější zděné ohrady, kterou lze vidět a předpokládat na všech stranách vyjma severní. Ohrada plnila úlohu parkánu a vnitřního předhradí. Poněkud deformovaný obdélník jádra (36x21 m) má v čele zbytek dvouprostorové budovy, po jejímž trámovém stropu zůstaly hustý sled rozměrných otvorů. Na východě jsou novodobě doplňované fragmenty zdiva asi trojprostorového stavení. Dvě budovy proti sobě a spojené nádvořím odpovídají typologicky pravidelným českým hradům doby Karla IV. Utváření východního stavení naznačuje jeho neplnohodnotnost a je tedy otázkou, zda je možné uvažovat o dvojpalácové dispozici. I kdyby tomu tak bylo, kvalita zdiva a vyměření a absence kamenických článků svědčí o venkovském původu a nízké kvalitě stavby. Možná však jde o obdobu hradů s věžovitým palácem, který cloní hrad ze strany přístupu nebo ohrožení. O vzniku stavby lze uvažovat někdy v l. 1375-1390 a zániku nejpozději v období velkého "hradoborectví" v okolí po r. 1440. Této představě neodporuje datování sesbíraných keramických zlomků. Chráněná plocha lokality je 9192 m2. Podle pojmenování hradu, jímž stavebník projevil jen nepatrnou invenci, byl hrad zřejmě zbudován až po protilehlému hradu Lamberku. Ovšem právě vzhledem k příslušnosti ke klášteru nebylo jeho jméno známo a donedávna se nazýval Sedleckým hradem. Teprve studie V. Voldána poukázala na jediné zmínky v náměšťském urbáři z r. 1545, kde je jmenován Nový hrad spolu s Lamberkem, s nímž tvořil tzv. hradní dvojici.