Stopy středověké těžby zlata se nacházejí na bezejmenném vrchu (kóta 578 m) ležícím 800 m SZZ od vrchu Kometa. Šachty, obvaly, jámy a haldy sledující podzemní křemenné žíly vytvářejí tři rovnoběžné řady probíhající ve směru JZZ – SVV. Na geologické stavbě vrchu se podílejí biotitické žuloruly protínané systémy paralelních žil zlatonosného křemene. Žíly probíhají ve směru SV – JZ a jejich mocnost se pohybuje v rozmezí několika centimetrů až decimetrů. Jemnozrnné částice zlata jsou doprovázeny pyritem, arsenopyritem, sfaleritem, galenitem a minerály bismutu. Množství zlata zjištěné při průzkumném vrtu nepřesáhlo jeden gram na tunu horniny, starší analýza z roku 1907 prokázala 18 g stříbra a 13 g zlata na tunu. Nejvýraznější stopy středověké těžby zlata se nacházejí na bezejmenném vrchu (kóta 578 m) ležícím 800 m SZZ od vrchu Kometa. Šachty, obvaly, jámy a haldy sledující podzemní křemenné žíly vytvářejí tři rovnoběžné řady probíhající ve směru JZZ – SVV, které jsou od sebe vzdáleny asi 50 m. Severní řada, která probíhá ve vrcholové partii kopce a na jeho Z svahu, je dlouhá 350 m. V její střední části se nachází dvě nezasypané podzemní dobývky – šachty Bezejmenná a Bezedná. Ústí šachty Bezejmenná je obklopeno 7 m vysokým obvalem. Strmě ukloněná chodba přístupná 3 m dlouhou chodbičkou je široká od 2,5 – 4 m, její výška je 1 – 2,5 m, dosahuje délky 12 m. Celková hloubka štoly je 15 m. 30 m níže po svahu leží šachta Bezedná, jejíž ústí o rozměrech 2 ? 1 m je obklopeno nízkým obvalem. Vstupní šachtice částečně vyplněná suťovým kuželem vede do prostorné chodby o šířce až 6 m a výšce 3 m, jejíž přístupná délka dosahuje 16 m, další pokračování chodby v hloubce 11 m je zatopeno. Prostřední řada stařin o celkové délce asi 600 m začíná na Z úpatí kopce a přes jeho vrchol se táhne až k úpatí V. Ve střední části řady na Z svahu jsou jednotlivé zasypané šachty a jámy propojeny, takže v délce cca 150 m vytvářejí až 3 m hluboké úžlabí, po jehož obou stranách se nacházejí haldy vyházené hlušiny. Na Z konci tohoto systému se nachází nezasypaná šachta Dvojitá, která vznikla propojením dvou sousedících dobývek. Z dělící stěny zůstal pouze 2 m dlouhý skalní most těsně pod úrovní původního terénu. Šachta obklopená vysokým obvalem je přístupná 6 m dlouhou šachticí, která se rozvětvuje do systému chodeb o šířce 0,5 – 0,8 m a výšce max. 3 m, délka celého systému dosahuje 40 m. Chodby se stýkají ve podzemní prostoře o rozměrech 5 ? 3 ? 4 m. Spodní část systému je zatopena, takže jeho celkový rozsah nelze určit. Všechny nezasypané podzemní šachty vykazují stopy po ručním tesání želízkem. Nejkratší J řada se nachází v horní části Z svahu a je dlouhá asi 200 m. Největší zaznamenaná hloubka šachty činí 17 m, avšak skutečnou dosaženou hloubku těžby nelze pro zatopení spodních partií důlního díla zjistit. Těženy byly pravděpodobně druhotně obohacené svrchní partie žil do hloubky asi 30 m. Archeologické výzkumy a nálezy První popis zlatodolů pořídil roku 1884 geolog J. N. Woldřich. Další průzkum spojený se zmapováním pozůstatků těžby provedl v roce 1921 J. Marek. Při povrchovém průzkumu v roce 1976 byly na povrchu odvalů na JZ svahu nalezeny zlomky kachlů a středověkých až novověkých nádob. Mimořádný význam má objev dvou dílen na výrobu mlecích kamenů a úpravu zlaté rudy, které v roce 1991 prozkoumali pracovníci Prácheňského muzea v Písku. V blízkosti lomu na Z úpatí vrchu, kde se surovina na výrobu mlecích kamenů těžila, se podařilo odkrýt pozůstatky staveb, dílnu s polotovary kamenů i hotovými výrobky, misky pro amalgamaci zlata, strusku z pecí, hornické nářadí a keramiku, která datuje počátky těžby již do první poloviny 13. století. Oba areály na úpravu rudy byly zároveň geodeticky zaměřeny. Uložení nálezů AÚ Praha, Prácheňské muzeum v Písku