Nádraží tvoří hlavní jednopatrová zčásti podsklepená budova a na ni k severu navazující krytá přízemní nástupní hala hrázděné konstrukce, která je směrem ke kolejišti k východu v celé výšce otevřená. Stavba souvislého obdélného půdorysu, orientovaná podélnou osou téměř přesně ve směru S - J, je ve své hmotě málo pročleněna. Výraznými kompozičními prvky jsou iluzivní rizality, které prostupují spodní rovinu střechy a jsou završeny samostatnými sedlovými, případně polovalbovými stříškami. Střechy nad těmito útvary jsou přetaženy před fasádu a jejich okraje dekorativně lemují dřevěné profilované lišty a po stranách drobné, z prken skládané ornamenty. Všechny fasády působí dekorativně, jejich výraz spoluvytvářejí jak dělené okenní a dveřní výplně, tak i štukové, kovové a dřevěné prvky. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Přízemí člení omítková rytá pásová rustika, soklová část, krytá dnes hladkou omítkou, měla původně kvádrovou rustiku. Patro překrývvá hrubě strukturovaná omítka, doplněná kolem okrajů střechy rytým vlnovitým ornamentem. Šambrány a další architektonické články jsou hladké. Nástupní hala přiléhající k nádražní budově na severu působí velmi lehkým a vzdušným dojmem. Tyto vlastnosti jsou dány typem konstrukce i použitým materiálem. Dřevěnou rámovou konstrukci tvoří řada proti sobě stojících zdvojených sloupů, vyztužených ondřejskými kříži, které nesou trámový strop. V horní rovině je konstrukce zpevněna vodorovnými kleštinami a šikmými výztužemi. Rámovou konstrukci doplňuje na dvou stranách zdivo z bílých struskocementových cihel: na severní straně, kde je umístěna menší uzavřená prostora (původní toalety) a na západní, k ulici obrácené straně, kterou prolamují a prosvětlují velké segmentově sklenuté otvory, vyplněné atypickými šestiúhelnými tvarovkami ze silného skla. Předmětem ochrany je budova nádraží čp. 89 s nástupní halou na vymezeném pozemku.