Most je situován v extravilánu severozápadně od obce na železniční trati Horní Cerekev – Pelhřimov – Tábor na km 51,719 a přemosťuje údolí s Lejčkovským potokem Svojí podélnou osou je orientovaný JVV-SZZ. Je konstruován jako kolmý, z režného kamenného zdiva, o sedmi mostních otvorech. Železniční klenutý most na žkm 21,719 je kolmý, z neomítnutého kamenného zdiva, o sedmi mostních otvorech. Délka mostu je 10,585 m, šířka 6,88 m, výška 20,55 m, délka přemostění 96,50 m. Opěry a pilíře jsou kónické, směrem dolů se rozšiřující, zděné z velkého lomového kamene, jehož lícní plocha je v mnoha případech bosována, výška bos je mnohdy značná, spáry betonové. Půdorysné rozměry pilířů nejsou stejné, směrem ke středu mostu se oproti obdobným mostům naopak zmenšují. Největší výška středního pilíře je 11,71 m. Vždy dva krajní mostní otvory nemají tuto výšku, která je snížena přirozeným zemním svahem. V horní části, pod patami oblouků, je osazeno 5 kusů kamenných krakorců se zešikmenou spodní plochou, o výšce 50 až 54 cm a šířce 40 cm, s vyložením 40 cm. Osazeny jsou osově 110 až 112 cm od sebe. Ty sloužily při stavbě mostu k podchycení ramenátů. Nároží mají začištěný svislý proužek. Polokruhové klenby mají shodné rozpětí 12,00 m, jejich vrcholnice je vodorovná a ve stejné výšce. Nároží oblouků jsou provedena klenáky z nahrubo opracovaného lomového kamene, většinou bosovaného, nestejných délek. Dimenze klenby je od 110 do 115 cm, mnohdy složena ze dvou kvádrů nad sebou. Podhled oblouků je opatřen torkretovou omítkou. Ve středu plochy při vrcholu podhledu osazena kovová trubka na odtok vody. Nadezdívka vrcholí korunou z tesaných kamenných desek tl. 35 cm, šířky 58 cm, nestejných délek s přesahem před líc zdiva čela o cca 8 cm. Vnější horní hrana desek okosena. Pod korunou ukotveno do čelní zdi zábradlí z ocel. L profilů výšky 112 cm. Ve středu jižního zábradlí je vytvořena před líc mostu vysazená drobná podesta na ochranu osob, které by mohli být na mostě zastiženi projíždějícím vlakem. Vlastní křídla most nemá, jejich úlohu přebírají svahové kuželové útvary ze zeminy, zpevněné nepravidelně kamenem. Pod druhým a třetím obloukem od východu vede cesta, pod druhým obloukem od západu protéká Lejčkovský potok. U tohoto mostu byla provedena rekonstrukce s vyspárováním a torkretovou omítkou podhledu kleneb. Pozn.: Přínosem pro celou oblast byla výstavba českomoravské příčné železniční dráhy Tábor- Pelhřimov- Horní Cerekev. Provoz byl zahájen slavnostní jízdou 15. listopadu 1888. Na této dráze byly postaveny kolem Chýnova čtyři kamenné mosty, neboť prochází kopcovitým terénem Českomoravské vysočiny. První z nich je u Dobronic, druhý mezi Chýnovem a Kloužovicemi, tento je zvláštní tím, že není rovný, ale vede do oblouku. Třetí vede přes údolí Močítka a je největším kamenným mostem v Čechách. Další most je za Pořínským vlakovým nádražím a pod ním protéká Lejčkovský potok.