Do areálu zámku Ctěnice patří: 1) zámek čp. 259 s nádvořím 2) drábovna čp. 258 (dříve čp. 3) 3) hospodářská budova I. 4) hospodářská budova II. a III. 5) hospodářská budova IV. 6) hospodářská budova V. 7) kočárovna 8) sýpka 9) ohradní zeď a 2 brány 10) park s hradním příkopem a místností ve skále a ohradní zdí Hospodářský areál se zámkem a zámeckým parkem leží SZ od Vinoře. První písemná zmínka je z roku 1372, kdy se stála gotická středověká tvrz, která se řadila k dispozičně nejsložitějším tvrzím v České republice s atypicky vysokou vstupní bránou, která je v objektu dochována dodnes. Stavba byla chráněna z jedné strany umělým vodním příkopem a bažinatým terénem ze strany druhé. Tvrz byla zpočátku v majetku pražských měšťanů a patrně za nich došlo k pozdně gotické přestavbě, z níž jsou dochovány některé prvky (př. gotický kvádříkový pilíř či gotická kvádříková studna ve sklepení). Nejpozději v roce 1502 začali vlastnit tvrz Hrzánové z Harasova (1502-1572), kteří ji nechali přestavět na renesanční zámek. Postupným vysoušením bažinatého terénu vznikl zámecký park a štěpnice. Přestavba vrcholí v době smrti dalšího majitele Oldřicha Hostakovského z Arklebic, neboť psaníčková sgrafita, dochovaná pod barokní fasádou, jsou datována krátce po roce 1573. Důležitými majiteli jsou Losyové z Losinthalu (1652-1781), kteří přestavěli zámek v barokním stylu v 1. polovině 18. století. Autorem přestavby je barokní architekt Václav Špaček, žák Františka Maxmiliána Kaňky. V té době dostal zámek téměř definitivní podobu, jakou ji má dnes. Výraznou podobou prošlo i nádvoří, kde byly postaveny otevřené arkády. Na Špačka upomíná zejména dochovaný barokní krov nad vstupní věží. V tomto období vznikl také barokní hospodářský dvůr. Poslední stavební úprava areálu proběhla kolem poloviny 19. století, kdy byly zazděny nádvorní arkády a některé prvky Špačkovy architektury byly odstraněny. Klasicistní úpravou prošel i přilehlý areál. Posledními majiteli byli Schoellerové (1849-1945), kteří nechali vystavět v zámecké zahradě vytápěný skleník. Po II. světové válce přešel objekt pod Státní statek hl. m. Prahy a sídlila zde živočišná výroba. V interiéru zámku se nachází hodnotné nástěnné malby – gotické, renesanční, barokní a klasicistní.