zámek

Rozlehlý areál je situovaný v jihozápadní části obce nad řekou Otavou, při rozcestí komunikace, procházející obcí do Horažďovic a na Kozlov. V jádře renesanční objekt - přízemí jižního a jihovýchodní zámeckého křídla, přestavěný v baroku na zámek pro potřeby jezuitského řádu (v podstatné míře úpravy druhého podlaží), byl v první třetině 20. století „doplněn“ nástavbou druhého patra a radikální proměnou historických částí objektu na severovýchodě. Jižní křídlo starého zámku člení příčné zdi na šest - dále dodatečně členěných - částí; obě patra představují dispozičně podélné dvojtrakty (objekt nového zámku byl z větší části nepřístupný). Starší, pozdně gotickou fázi stavebního vývoje v areálu dokládají konstrukce bývalé tvrze, dochované ve značné míře v objektu položeném západně od jižního křídla zámku. Obytný objekt mezi bývalou tvrzí a jižním křídlem zámecké budovy je v podstatě novodobou stavbou z padesátých let 20. století bez architektonické hodnoty. Barokní sýpka uzavírá areál na západní straně. Dvoupodlažní objekt mezi sýpkou a objektem bývalé tvrze představuje v obou podlažích v podstatě příčný trojtrakt; objekt pivovaru(b)tvoří dispozičně dvojtrakt valeně zaklenutý. Historické přízemní hospodářské objekty v severozápadní partii areálu (bývalý kravín a konírna) na sebe kolmo navazují a v půdorysu vytvářejí formu písmene „L“. Rozlehlý dvůr znehodnocuje několik staveb realizovaných ve druhé polovině 20. století (novodobé ohrazení, vybíhající od severovýchodního nároží nového zámku, vymezuje areál v jihovýchodní části; pole mezi zděnými sloupky na podezdívce vyplňují děrované tvárnice; vjezd s plechovými vraty je situovaný poblíž zámecké budovy).