zámek

1) zámek 2) chlévy I. 3) chlévy II. Zámeček s budovami hospodářského dvora při JZ okraji obce, na obdélném půdorysu - dnes dvůr neuzavřený. Budova zámečku ve středu východní fronty dvora a přiléhají k ní ze severu a jihu hospodářské budovy. Hl. průčelí zámečku obrácené do obce situováno cca na východ. Ves Ždánov patřila od 17. stol. augustiniánskému klášteru v Pivoni. Klášter zrušen v r. 1787 a majetek převeden na Náboženský fond. V r. 1800 koupil zámek v dražbě pražský advokát Leonard Stöhr. Stabilní katastr z r. 1838 uvádí už jako majitele Antonína Pangratze, fabrikanta. Indikační skizza z téhož roku ukazuje areál cca v dnešní podobě. Hlavní vjezd do dvora byl v SV rohu. Skoro celou severní stranu areálu zaujímala okrasná zahrada obdélného tvaru, s pravidelnou sítí cestiček, zřejmě francouzského typu. Při východním konci zahrady stála tehdy zděná budova čp. 35, stejně široká jako zahrada, přibližně o rozměrech dnešního zámečku nebo jen nepatrně delší a širší. Dnes už po ní není ani stopy. Ve Stabilním katastru byla označena jako ,,obytná budova s továrnou na kameninu“. V r. 1843 byl celý pivoňský statek včetně Ždánova přikoupen k blízkému panství Poběžovice Leopoldem Thun-Hohensteinem. Celé panství poběžovické koupili však v roce 1864 hrabata Coudenhove, později Coudenhove-Kalergi, u nichž Ždánov zůstal až do 20. stol. Stavební plocha s továrnou čp. 35 zanikla v r. 1898. Po vyvlastnění v r. 1945 převzalo budovy dvora se zámečkem místní JZD, které v l. 1961-1962 prostory zámečku nechalo místními občany upravit pro kulturní účely. V prosinci 1961 byla dokončena adaptace sálu asi do dnešní podoby, také 2 místností a šatny.