Zámek, renesanční, volně stojící, pouze jihozápadní stěnou souvisící s bývalými chlévy, jednopatrová, zčásti podsklepená, zdivo převážně kamenné, klenby cihelné, hladce omítnutá (zbytky sgrafit), s bílým nátěrem, pouze bosáž částí přízemí okrová. Obdélná stavba s nevelkým schodišťovým křídlem (půdorys obrácené L), pokračující k jihozápadu dvoukřídlými přízemními bývalými stájemi s dřevěným průvlakovým stropem. Dvoutraktová dispozice s arkádovou chodbou, sedlová střecha. Exteriér: Jihovýchodní průčelí (dvorní) – rozpadá se do průčelí schodišťového křídla se štítem, průčelí chodbového traktu a vlevo krátký úsek bez něj. Schodišťové křídlo členěno vpravo osou drobných okének (spodní dvoukřídlé, 1. pol. 20. st.), v levé třetině v obou podlažích jednoosá arkáda, v patře sedící na jednoduše profilované římse. Část fasády pod ní členěna nepříliš výraznou omítkou bosáží, napodobující kol archivolty arkády klenáky. Štít sedí na ploché štukové římse, plocha štítu je členěna dalšími třemi římsami, z nichž spodní je prostá, střední a vrchní profilované nevýraznou podbrádkou. Ve dvou středních částech štítu sedí na středu římsy okénko a svisle oddělené trojúhelníkové boční části jsou mírně vpadlé. Stejně členěná jednoosá arkáda tvoří i krátké jihozápadní průčelí schodišťového křídla a opakuje se i v pětiosé arkádě chodbového traktu. Pravá osa je zde užší. Arkády přízemí jsou zde zazděny, zazdívka je hladce omítnuta a proražena různými otvory s výplněmi převážně z 1. pol. 20. st.: 1., 3. a 4. zprava okna dělena do T, vlevo velké šestitabulkové okno, ve 2. ose dvoukřídlé prosklené dveře z r. 1974. Boční průčelí arkádové chodby opět opakuje její členění, přízemí bez otvorů je celé pokryto bosáží. Úsek bez arkádové chodby je se dvěma nepravidelnými osami otvorů - v pravé ose přízemí zčásti prosklené dveře z 1. pol. 20. st. v renesanční dřevěné pravoúhlé tesařské zárubni (portálu), profilované kymou. Vedle něj šestitabulkové okno. V patře dvoukřídlá okna jako v arkádové chodbě. Horní část 1. patra na levém (j) roku ustupuje a tvoří (vlastně již na bočním jihozápadním průčelí) výrazný přízední pilíř, ukončený římsovou hlavicí (bývalý komín). Na jihovýchodní stěně pilíře je zachováno sgrafito s červenohnědou spodní vrstvou na římse již málo zřetelná okřídlená andílčí hlavička a pod ní výrazné kvádrování (dělení kvádrů druhotně zvýrazněno červenou barvou, kvádry mají orámovanou vnitřní část, jež je podle stínování naznačeného řídkým křížkováním vpadlá), na vrchním kvádru drobný letopočet 1605. Severovýchodní průčelí – štítové průčelí hlavní budovy s jediným oknem v ose 1. patra. Plochý, ve vrcholu otupený štít se zhoupnutými boky sedí na neúplné ploché římse a je dělen dalšími dvěma římsami, nedobíhajícími do krajů- Ve spodní části štítu dvě souměrně položená okénka, ve střední kruhová nika s průduchy, vzniklými roztaženou zazdívkou cihlami. Horní část průčelí včetně štítu novodobě zdobena prostými rytými volutovými ornamenty červenohnědé barvy. Přilehlé severovýchodní průčelí schodišťového křidélka člení v přízemí hluboká segmentově zaklenutá nika (v ní nehodnotná funerální skulptura, anděl v pokleku), v podstřeší omítaný dřevěný arkýř (s cihelnými vyzdívkami) bývalého prevetu na dubových krakorcích ze dvou trámů se čtvrtkruhově zaoblenými čely. Severozápadní průčelí – osmiosé, většina oken obdélných, dvojitých, dělených do T, z 1. pol. 20. st. V levých dvou krajních osách přízemí okna šestitabulková, ukončená segmentově. V 5. ose zleva v patře velké segmentově ukončené okno, jediné s hladkou šambránou, nad ním letopočet 1974. Okna (vyjma tří zleva v 1. p., která jsou v líci) mírně zapuštěná, se šikmými špaletkami. Jihozápadní průčelí – převážně zakryto přilehlým hospodářským křídlem s valbovou střechou, zbylá plocha hladká, bez otvorů, pod štítem uskočená dovnitř, na pravém nároží římsou ukončený přízední pilíř (viz jihovýchodní průčelí). Střecha – sedlová, krytá silně poškozeným řezaným šindelem, bez hlavní římsy (zespod viditelné vykonzolované části trámů, nesoucích „pozednicí“). Čtyři nepravidelně rozmístěné hladce omítané komíny, zakončené velkým okosem seříznutou hlavicí. Na hlavním hřebeni drobná čtvercová vížka, krytá stanovou stříškou. Na severovýchodě tři drobné obdélné vikýřky. Na jihu střecha vybíhá i nad část průčelí, jako by tu arkádová chodba pokračovala. Park se nachází za zámeckou budovou po levém břehu Tiché Orlice. Rozlehlý, volně řešený park s četnými palouky a staršími i novějšími výsadbami.Dnes je celý areál využíván jako městský park. Roste zde mnoho pozoruhodných dřevin i některé původní křižující se aleje, které zakládal Kinského zahradník Živsa podle Le Nôtreových příkladů. Tehdy vznikla typická barokní zahrada. Bylo zde jezírko, vodotrysky a četné sochy. Po požáru zámku v roce 1829 byl park přebudován v anglickém stylu. V parku roste asi 200 druhů dřevin z toho asi 140 druhů listnatých např. jedlovec kanadský (Truga canadensis), cypříšek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipifera), sakura (P.serrulata"Hisakura"). Nejvíce jsou zde zastoupeny četné druhy javorů. Lipová alej v zámeckém parku je dvou a čtyřřadá s jedinci starými až 250 let. Alej tvoří asi 700 jedinců lípy srdčité. Zámek se nachází v centru města na levém břehu Tiché Orlice . Byl postaven jako renesanční objekt v roce 1562, snad na místě starší tvrze, Zikmundem ze Šelmberka na Kosti a Mrači, jako jednopatrová budova . Roku 1574 byla záhájena přestavba zámku, kterou dokončil v letech 1587-1599 Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu jako čtyřkřídlou stavbu s obdélníkovým nádvořím, pravděpodobně bez arkád. Tuto dispozici si stavba zachovala do dnešních dnů.