Socha Panny Marie Immaculaty představuje kolem roku 1700 již ustálený typ Immaculaty (Immaculata conceptio neboli Neposkvrněné početí) zobrazující Pannu Marii jako mladou dívku s dlouhými vlnitými vlasy, oděnou v dlouhých šatech přepásaných v pase, kterak stojí na globu symbolizujícím svět a jednou nohou drtí hlavu hada symbolizujícího ďábla. Měsíc pod nohama a dvanáct hvězd kolem hlavy odkazuje k textu Apokalypsy o Ženě sluncem oděné. Srpky měsíce zpod jejích šatů směřují vzhůru. Tím je vyjádřeno, že vše pozemské leží u Mariiných nohou a že ona se povznesla k věcem nadpozemským. Socha tvoří kompaktní hmotu, do prostoru se nerozvíjí. Jelikož se jedná o postavu Panny Marie pohroužené v modlitbě, představuje kontemplativní, klidnou formu bez pohybu. Ten se projevuje sporadicky jen v mírném kontrapostu a rukách zdvižených v modlitbě. Socha je umístěna na podstavci ve tvaru patky sloupu, glob leží na nízké části o čtvercovém půdorysu, která dosedá na válcovou část ve tvaru patky sloupu, ta je podložena dalším nízkým dílem o čtvercovém půdorysu a ten pak sedí na soklové architektuře. Ta má opět čtvercový půdorys a skládá se z profilované patky, středové vyšší části s nápisy a profilované římsy. Na soklu se na přední straně nachází monogram IHS s křížem ve vrcholu, na levé straně letopočet 1704, na pravé monogram s Mariiným jménem a symbolem hořícího srdce a na zadní straně je německý text odkazující k opravě z roku 1833: „I. HOFMANN U. W. BURDA RENOVIRT 1833“.