Na ploše, která zahrnuje spodní část Hradčanského náměstí, je zachycen sled sídlištních situací od pravěku až po vrcholný středověk a nachází se v místě vlastního krystalizačního jádra levobřežního osídlení. Při srovnání s obvodovou zástavbou bohatých domů a paláců je prostor náměstí poslední ucelenější plochou, kde nezůstala ze starších situací jen nepropojitelná torza. V jižním sousedství probíhá pás fortifikačních systémů 9. a 10. století a stopy po běžném životě v intravilánu zde schází. Historické terény ve východním sousedství plochy náměstí jsou takřka zničené. V severním sousedství byly zničeny již ve 13. století a ze starší zástavby zde zbyly jen zapuštěné části zahloubených objektů. Za války byla na náměstí vystavěna protipožární nádrž – tehdejší archeologický výzkum již nevyhovuje dnešním požadavkům a není schopen poskytnout kompatibilní informace.