Lokalita umístěná jižně od obce Kal, na horním toku říčky Bystřice. Je výraznou dominantou bělohradské kotliny a zároveň se řadí mezi nejstarší česká hradiště. Zajímavá je rovněž jeho poloha, která je výrazně severně umístěná v podhůří Krkonoš. Hradiště je umístěno na kopci vysokém 488 m n. m., jehož temeno vytváří poměrně rovnou plošinu. Vlastní plocha hradiska má v podstatě čtvercový tvar se zaoblenými rohy, pouze v jihovýchodní části vytváří jakýsi jazyk ukončený strmými srázy dolů. Jeho rozloha je cca 290 x 260 metrů, tedy ploha okolo sedmi hektarů. Ze strany západní, jižní a východní bylo chráněno strmými srázy a převýšením více něž stometrovým, ze strany severní pak dvojitým valem. Z dvojitého valu zbyl v době hradištní pouze vnitřní z nich. Archeologický průzkum prokázal i dva metry široký příkop před vnějším valem. Vstup do hradiště byl od severu, v současné době je však uměle rozšířen. Další členění vnitřní plochy může naznačovat dobře znatelná příčná terénní vlna, nepodařilo se však zjistit s jakou fází existenci ji lze spojovat. Na hradisku byl prováděn archeologický průzkum dokonce v několika fázích. Přinesl poměrně značné množství nálezů keramiky, bronzových i železných předmětů. Rovněž došlo k velice zajímavému nálezu cissur, respektive zpřehýbaných a vzájemně do sebe propletených odstřižků měděného plechu se stopami po vybíjení mincovních střížků = čili se jedná o odpad při výrobě falešných mincí.