Plešné jezero (Plöckensteiner See) bývá někdy také nazývané Plöckensteinské či Balvanité jezero. V minulosti bylo toto jezero místními obyvateli nazýváno Černým jezerem, což na několika místech ve svých románech používal i A.Stifter. Jezero se rozkládá na severovýchodním svahu nejvyšší hory Plechý na české straně Šumavy, pod 220,0 m vysokou žulovou karovou stěnou. Plešné jezero patří do povodí Vltavy voda je odváděna Jezerním potokem. Jeho nadmořský výška 1.090 m. Ing. Josef Rosenauer využil jezero jako retenční nádrž pro zásobování plavebního kanálu vodou. V letech 1789 – 91 byla pro tyto účely utěsněna čelní moréna a hráz zvýšena, čímž se hladina v jezeře zvýšila o 2,53 m, byla osazena stavidla a od roku 1893 využita využil jako zásobovací nádrž pro plavení dřeva v kanále. Rosenauerova měření udávala plochu jezera 13 jiter a hloubku 14 sáhů (26,5 m), v době plavení dřeva představovalo zásobu vody pro účely plavby 177 tisíc m3, při použití násosky o 100 tisíc m3 vody více. Tato zásoba stačila podle výše odběru na 60 hodin (odběr 2.700 m3/hod) až na 250 hodin (odběr 700 m3/hod). Při plném otevření výpusti bylo možno dodávat 0,4 m3/sec. Výpusť je situována v severozápadním konci jezerní morénové hráze, v nadmořské výšce 1.090 m, jíž odtéká Jezerní potok. Dnešní podoba výpusti pochází z roku 1999, kdy byla rekonstruována firmou Geospol Brno pro NP Šumava. Výpusť slouží součastně jako bezpečnostní přeliv jezera. Je konstruována jako koryto šířky 190 cm a délky 9 m, vyzděné v dolní části z jedné řady opracovaných podlouhlých kamenných kvádrů, v horní části z většího lomového kamene, vyzdívaného v rozevřeném sklonu. Vtoková strana koryta je zúžena přehrazením kamennou zídkou tloušťky 167 cm s nižší úrovní (bezpečnostní přeliv), jejíž korunu ukončují dlouhé kamenné kvádry, vnitřní stěna je od koruny do prostoru koryta vyzděna ve sklonu. Střed přehrazující zídky je prolomen 112 cm širokým otvorem, uzavřeným na straně jezera kamenným stavidlem s novodobými sloupky (slupicemi) profilu 25 x 25 cm se strojně řezanými drážkami na vnitřních hranách, světlá šířka mezi sloupky je 80 cm. Sloupky jsou osazeny drážkami obráceně, na opačné straně jezera. Vkládaná dřevěná hradítka jsou z tohoto důvodu proti logickému vyražení vodou z jezera prý z vnitřní strany zapírána velkými kamennými bloky. Dno koryta je vyloženo nepravidelnými kamennými deskami, na konci odtokového koryta je přepad do nižší úrovně pokrčujícího kanálu, vytvořený sedmicentimetrovým přesahem velké kamenné desky. Přepad je podezděn velkými opracovanými kamennými kvádry. Na přepad navazuje další koryto, zřízené na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu, jehož stěny délek 6,10 m a 4,,5 m jsou vyzděny z menšího lomového kamene. Kanál se na svém konci opět zužuje a již úzkou stružkou navazuje na přírodní koryto Jezerního potoka. Původní podoba odtoku byla jiná, ze které se dochoval pouze vodorovně obdélný kanálek pod přepadem, jež je původním korytem odtoku. Kanálek je v určité vzdálenosti od vyústění zazděn a zabetonován.