Povrchy lícových ploch čel obou kvádrů jsou opracovány obdobně, zejména co se týčetří počátečních fází opracování. Je patrné, že k jednotlivým fázím opracování přistupovalkameník jednoduše, tak jak to stačilo pro určení kvádrů a jak to dovoloval blok opuky vylomený již v dosti pravidelném tvaru. První, nejhrubší fáze byla u obou provedena topůrkovým nástrojem, pravděpodobně dvojšpicem nebo sekerou se špicí, kdy byly jednotlivými údery v určitých rozestupech jemně sesekány hrany kvádru k dosažení ještě větší pravidelnosti hranolu. Následně byla ve druhé fázi určena budoucí lícová plocha, jejíž úprava byla zahájena vysekáním obvodové stezky. To bylo provedeno co nejjednodušším způsobem pouze špičkou břitu sekery, nikoli úhledně dlátem, jak bychom mohli předpokládat, a navíc pouze na dvou protilehlých stranách, jak to vzhledem k malé velikosti plochy pro další úpravu postačovalo. Poté byly ve třetí fázi opracování ubrány výstupky kamene uvnitř budoucí lícové plochy údery špicí. První kvádr je více čtvercový, a tak byly relikty stezky identifikovány pouze na užších svislých stranách. Po hrubém odsekání vystupujícího kamene byla ve čtvrté fázipřerovnána finální plocha líce šikmými záseky v poměrně ostrém úhlumenším než 45°. Hluboké záseky byly vedeny zhruba ze čtyř směrů, vždy od rohů ke středu plochy, evidentně s velkou razancí a účinkem, jak dovoloval relativně měkký materiál opuky. Středová partie byla dosekána sekerou téměř na kolmo, proto jsou stopy záseků nepoměrně mělčí. Na ploše líce ale i přesto zbyly výrazné odštípnuté prohlubně, relikty po hrubé třetí fázi opracování dvojšpicem. Kamenné prvky tvořeny opukou lze charakterizovat jako zdravé až mírně zvětralé horniny odpovídající na základě vizuálního posouzení tř.R3/R4.