vodní mlýn Pasička

Typická budova mlýna v pošumavské oblasti; chalupa mírně zasazená do stráně, za ní v řadě kůlny, mlýnice již nestojí. Parcela je obtékána mlýnským náhonem. Stavení je v přední části roubené a má dvě okenní osy. Vchod zleva boční. Od dveří dozadu zděno, materiálem stavby je kámen a cihla. Vchod má úpodobu náznaku žudra, dveře jsou zapuštěny asi metr dozadu a před nimi jsou plaňková vrátka do poloviny výšky dveří. Uvnitř vpravo síň, vlevo vchod do dvou dalších místností, nad touto částí stavby ční také masivní barokní komín kuchyně. Stavba je kryta vysokou valbovou střechou, která nutně vyžaduje celkové opravy nebo rekonstrukce. Střecha byla původně kryta šindelem, přes který je nyní natažena několikanásobná vrstva dehtové lepenky. Materiálem stavby kámen, cihla a dřevo. Mlýn je připomínán již roku 1379 v berním rejstříku kraje Plzeň. Roku 1564 byl předmětem sporu Adama Nebílovského z Drahobuze a chudenického Humprechta Černína. Mlýn je památný pobyty "modrého abbé", Josefa Dobrovského. Mlýnské zařízení neúplné.