vnější opevnění

1. brána 2. západní hradba s baštami 3. věž Kašperka 4. jižní věž 5. základy jižní hradby 6. východní hradba s baštami 7. základy severní hradby s baštami 8. vnější příkop Vnější opevnění je dochováno v souvislém úseku na západní straně předhradí, kde k němu přiléhají mladší hospodářské budovy (2). Hradba (3.2) je tu 160 – 240 cm silná, doplněná dvěma pravoúhlými, jednou půlválcovou a jednou válcovou baštou, přimykající se k budově mohutného soudobého špýcharu. Bašty mají zčásti dochované soudobé interiéry s klenbami, střílnami a vstupy do navazujících budov. Hradba dosahuje výšky 8 m nad vodní hladinou, v navazujícím severním úseku u vstupní brány je vyšší (10,5 m) se zachovanými původními střílnami a zbytky ochozu. Na severovýchodním konci dochovaného úseku hradby je vstupní brána (3.1) od města, dochovaná v rozsahu průjezdného přízemí čtvercového půdorysu s dochovaným vstupním hrotitým portálem v čele a střílnou s otočným dřevěným bubnem v západní stěně. V exteriéru se hradební pás uplatňuje lomovým zdivem, zčásti s původní omítkou a originálními gotickými střílnami. Na jižní straně areálu se nachází válcová bašta Kašperka (3.3), v rozsahu kuželové střechy a horního podlaží obnovená ve 20. století a původně průjezdná (?) jižní věž (3.4), dochovaná pouze v základech, předstupujících před zdivo navazující mladší stodoly. Na východní straně areálu probíhá rozsáhlá linie zaniklé hradby se čtyřmi podkovovitými baštami (3.6), na jeho základech byla v roce 2006 obnovená hradba o tloušťce 2m. Jižní (3.5) a severní úsek (3.7) vnějšího opevnění dochován pouze v základech pod zemí, které byly odkryty v 50. letech 20. století dr. Menclovou, která zjistila také mohutnou sv. nárožní baštu a menší podkovovitou baštu v severním úseku opevnění. Základy severního úseku dochovány zhruba souběžně s nynější mladší ohradní zdí z lomového kamene, která je zčásti pozůstatkem zaniklého hospodářského objektu; mohutná sv. bašta zasahuje pod komunikaci a její přesný obvod nebyl dosud ověřen. Jv. úsek byl znovu archeologicky dokumentován v roce 2008, kdy byl zpřesněn půdorys jižní věže.