Mladá Boleslav je v meziválečném období bohatá nejen na výrazná architektonická díla Jiřího Krohy, ale i stavby méně známých autorů. Vedle Jiřího Krohy tak zde najdeme kvalitní, i když umírněnější funkcionalistické stavby od místních autorů Vladimíra Bolecha, Vojtěcha Brožka nebo Františka Bartáka. Architektem vily v Gellnerově ulici je právě Vladimír Bolech, mimo jiné i autor nedaleké rodinné školy (dnes střední zdravotní škola) a mnohých jiných staveb. Ředitel Rolnické strojírny a slévárny František Kučera zadal Bolechovi projekt v roce 1932. Parcela mezi ulicí Gellnerovou a pozemky dráhy vznikla sloučením vícero menších pozemků. Na východní straně pozemek sousedí s Krohovým Masarykovým domem sociální péče. Z tohoto sousedství plynul požadavek stavebního úřadu přizpůsobit plot do ulice Gellnerovy oplocení u Masarykova domu. Mohutná zeď, která zajišťovala půdu na pozemku proti sesutí do ulice (terén ulice byl před stavbou domu odkopán a značně snížen), je tedy navázáním na Krohovo oplocení.Vila je podle regulačních podmínek umístěna 3 metry od hranice pozemku, fasáda do ulice je poměrně strohá, stejně tak fasáda západní, kterou člení jen vystupující prosklený hranol schodiště. Východní fasáda do zahrady je bohatě členěná. U ulice, na jižní straně vybíhá v přízemí zaoblená hmota terasy, později doplněná o pergolu. Na severní straně je připojen zaoblený hranol zimní zahrady s průběžným prosklením. Fasády jsou pojednány v hladké šedé omítce, nejvyšší patro je ozvláštněno pásem neomítaných cihel. V původním návrhu byl kubus zimní zahrady bohatší o kulaté okýnko na ose hmoty, uliční fasáda měla v patře dvě stejná okna. Po roce 1948 se majitel vily přestěhoval do bytu ve vlastním domě na Havlíčkově ulici (autorem je také architekt Bolech) a vila byla přebudována na dětský domov. V roce 2006 prošla rekonstrukcí podle projektu Danici Havlíkové, Denisy Jarosilové a Romana Jarosila.