věž

Válcová věž s relikty kamenného zdiva je pozůstatkem středověkého hradu Štramberka, jehož se stala dominantou. Štramberský hrad lze podle rekonstruované dispozice a půdorysu zařadit k hradům sasko-hesenského typu, které se na území českého státu budovaly převážně v poslední třetině 13. století a také ve století následujícím. Na základě výsledků archeologického výzkumu realizovaného v prostorách hradního intravilánu a znění zakládací listiny města Štramberka z roku 1359 lze předpokládat jeho zbudování až během 14. století. Hradní areál byl vystavěn na Zámeckém kopci, pod nímž vyrostlo město, jehož opevnění navázalo na vlastní opevnění hradu. Přesné určení zakladatele štramberského hradu není známo. Mohlo se jednat o nezákonné šlechtické založení, snad někoho z rodu Benešoviců či jejich příbuzných, někdy mezi léty 1306–1333. Ze zakladatelů hradu nelze vyloučit ani moravského markraběte Jana Jindřicha, vydavatele zakládací listiny uváděného středověkého města. Kamenná věž byla v minulosti nazývána zámeckou kulatinou, později se ustálilo její současné pojmenování – Trúba. Hradební věž s přiléhajícími zděnými relikty někdejšího hradu byla na počátku 20. století stavebně upravena na věž vyhlídkovou. Adaptace věže, probíhající v letech 1902–1903, vycházela z návrhu architekta Kamila Hilberta a její realizace se ujal příborský stavitel Bedřich Karlseder. Válcová věž je vyzděna z lomového kamene a zastřešena kuželovou dlátkovou střechou s pultovými vikýři, krytou dřevěným šindelem. V ploše obvodového kamenného zdiva věže jsou umístěny štěrbinové střílny. V posledním patře věže nad ochozem, ukončeném profilovanou korunní římsou, se nacházejí čtyři pravoúhlé okenní otvory vymezené jednoduchým pískovcovým ostěním. Dřevěný bedněný ochoz, krytý pultovou šindelovou střechou kopírující kruhový obvod věže, je nesen kamennými profilovanými krakorci. Desky bednění ochozu mají konce seříznuty do špice. Okenní otvory v ploše ochozu jsou zabezpečeny dřevěnými výklopnými okenicemi. Vstup přímo do hradební věže je zakončen půlkruhovým záklenkem a opatřen novějšími jednokřídlými dřevěnými svlakovými dveřmi. Ke vstupu vedou tři schodišťové stupně. Nad vchodem je situováno čtvercové okénko s novodobou kovanou mříží. K věži z jihozápadu přiléhá kovové točité schodiště obestavěné dřevěným bedněným pláštěm ze svisle kladených desek, který završuje valbová šindelová střecha. Spáry mezi deskami jsou kryty lištami. Vstup na schodiště zajišťují novodobé jednokřídlé dřevěné svlakové dveře. Před nimi se nachází sedm schodišťových stupňů provedených v kameni a betonu. Kovovým schodištěm, chráněným bedněnou konstrukcí, je přístupný vlastní interiér věže, rozdělený na patra a komunikačně propojený tříramenným dřevěným schodištěm. Na válcovou hradební věž navazují relikty kamenného zdiva hradu, dochované v prostoru někdejšího horního nádvoří. Kamenné zdivo je různého stáří, některé jeho úseky byly opraveny a dostavěny v průběhu 20. století. Koruny kamenných zdí jsou většinou opatřeny vrstvou cementové mazaniny nebo ponechány bez úpravy. Do prostoru bývalého horního nádvoří vede novodobé kamenné schodiště s železným zábradlím (jde o zámečnické zpracování) pojednaným v zelené barvě. U části jihovýchodní kamenné zdi bylo z vnitřní strany zřízeno posezení chráněné a zastřešené jednoduchou dřevěnou konstrukcí. V kamenném zdivu naproti Jaroňkovy útulny, v prostoru upraveném rovněž jako vyhlídka s posezením, je z čela vsazena bronzová pamětní deska Adolfa Hrstky od sochaře Františka Juraně. Samotná věž s bezprostředním okolím prochází pravidelnými opravami a běžnou údržbou.