V severozápadním cípu vesnice v mírné stráni stojí přízemní stavení obdélného půdorysu, které se skládá ze dvou částí. Pravá, nižší část, původně roubené, dnes se zdmi vyzděnými má na jižní a východní straně vždy dvě okenní osy, na jižní straně nekrytá pavlač. Sedlová střecha je kryta eternitem a podepřena dvěma původními dřevěnými sloupy. Uvnitř je předsíň s dřevěnými schody na půdu; místnost s trámovým sloupem a betonovou podlahou. Vlevo ode dveří stojí kachlová kamna a vyřezávané židle, vpravo postel. Za kamny je malovaní skříň s truhlou, nad ní obraz od R. Vejrycha a hodiny. Pod okny je truhla, vedle stůl, tři vyřezávané židle a lavice. Za postelí stojí polička. Na stěnách visí lidové malby na skle a lidová keramika. Levá část stavení tvoří o něco vyšší roubená budova s krytou prosklenou pavlačí. Za ní je předsíň s rovným stropem. Dále je kuchyň se dvěma okenními osami, na severní stranu (okna šestitabulková), rovný strop, podlaha cementová. Vybaveno původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny, na stěnách obrazy, reprodukce z děl Maxe Švabinského. Na půdě v západní části je podkrovní místnost s jednou okenní osou (okno čtyřtabulkové), tzv. „kufr“, stěny jsou dřevěné, v poslední třetině u stropu, skosené, strop dřevěný, podlaha prkenná. Původní vybavení – lidový nábytek a keramika, secesní pohovka; na stěnách reprodukce děl Maxe Švabinského, zachováno původní rytecké nářadí mistra. Střecha levé části je sedlová, kryta eternitem, v západním štítě malba Maxe Švabinského : vlevo, v rostlinách klečící ženská postava se sepjatýma rukama a stojící muž v dlouhém plášti, v rukou držící klobouk, napravo od okna, v rozvilinách stojí sv. Václav v dlouhém plášti, v levé ruce přidržuje žerď praporu, pravou žehná, na hlavě má korunu a kolem ní svatozář. Uprostřed a nad ním je keř vinné révy, nad ním dvě holubice v letu, pod oknem listy vinné révy a páska s nápisem : SV. VÁCLAVE VÉVODO ZAMĚ ČESKÉ ORODUJ ZA NÁS. Malby ve štítě provedl Max Švabinský za jeden den, a to 30. 7. 1900. (PhDr. Paukrt, VII 1976).