Ústřední budova Vítkovického horního a hutního těžířstva v Praze

Nárožní dům, podsklepený, krytý sedlovými střechami. Dominujícím útvarem exteriéru je pětipatrový nárožní hranol (7osý do ul. Pol. vězňů, 5osý do Olivovy), nesoucí v 1. p. na vnitřních osách u zkoseného nároží balkon na kamenných konsolách a otevřený v levé krajní ose klenutým portálem v edikulovém zarámování. Jednotlivé okenní osy tvoří mělké prohlubně kosoúhlého půdorysu i profilu, oddělované jemnými, v 1.-3. p. průběžnými lisenami. Nad výrazně vystupujícím kordonem jsou okna 4. a 5. p. v jednotlivých osách spojena společnými, půlkruhem ukončenými rámci, jimž odpovídají do zobců vybíhající oblouky na nárožích. Plochu těchto pater oživuje šikmý sklad režných lícovek na parapetech a ve cviklech pod korunní římsou. Členění odpovídá nižší části nároží, 12. osa se otevírá portálem pod tříosou markýzou na plastických konsolách, jíž odpovídá ve 3. p. stejně široký balkon. V podkroví se opět uplatňuje režný efekt na ostěních vikýřových oken nebo v keramických rozetách na podhledech překladů mezi nimi. V detailním formování převládají rondokubistické motivy, nad jehlancovými prvky; výsledné působení je však dáno především klasickým skladebným řádem celku. V lunetě průjezdového portálu je reliéf hutníka od Otto Gutfreunda. Stylové pojetí fasády se obrazilo i v interiérech, zejména v průjezdu a kamenem obložené vstupní hale, ale i ve vitrážích schodištních oken nebo štukatuře dalších prostor. Hl. schodiště na kruhovém půdorysu je ve styku křídel, další protisměrně lomené (vystupující pláštěm podest z dvor. průčelí) leží v pravé části delšího křídla.