Věž tvrze dnes vyčnívá ze zpustlého a ze značné části zaniklého areálu bývalého pivovaru ve stejnojmenné obci (německy zvané Oppolz) nedaleko od Kaplice v okrese Český Krumlov. Tvrz byla založena na terénní hraně, nacházející se nad rybníkem dnes zvaným Hláska. O původním rozsahu a podobě areálu tvrze příliš nevíme. Středověká situace zde byla převrstvena několika novověkými velmi rasantními přestavbami a s nimi spojenými terénními úpravami. Protože většina hospodářské zástavby v sousedství věže nedávno zcela zanikla, nejsme schopni posoudit, zda obsahovala nějaké pozůstatky starších konstrukcí. Na základě omezených terénních pozorováni především historické mapové dokumentrace se zdá se, že tvrziště bylo vcelku obvyklých rozměrů a mělo v podstatě obdélný obrys s okoseným jihovýchodním narožím. Obtáčel je dnes pouze na východní a v nepatrném zbytku i na jižní straně patrný příkop. Na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1826 jsou ještě dobře formou parcelních hranic patrny dimenze jižního a zřejmě i severního ramene tohoto příkopu, na západě již jistoty postrádáme. zde je však plocha příkopu jehož kontraeskarpovou hranu sledovala cesta, nejspíše zakreslena. Příkopy bylo nepochybně možno napojit vodou ze sousedních rybníků. Jak vyhlíželo opevnění a další zástavba, doposud nevíme. Z tvrze se doposud dochovala prakticky pouze čtverhranná věž, která původně zjevně volně stávala nejspíše excentricky v areálu tvrziště. Dnes působí dojmem, že stojí na malé vyvýšenince. Jde-li ovšem o relikt původní situace či spíše o kumulaci trosek, bez archeologického výzkumu nevíme. Protože interiér věže nevykazuje v dochovaných úrovních žádné obytné vybavení, musíme nejspíše předpokládat, že nepředstavovala hlavní rezidenční objekt tvrze a její funkce byla především obranná. Kde stála a jak vyhlížela obytná budova doposud nevíme. Nejspíše bychom ji mohli hledat v západní části tvrziště. Dochovaná věž má lehce obdélný, téměř čtvercový půdorys. Její zdivo se dochovalo do výše druhého patra. Z pečlivě skládaného lomového kamene provedené líce zdiva byly v úrovni přízemí jak v interiéru, tak v exteriéru z podstatné části patrně za účelem získání stavebního kamene vylámány. Nároží věže byla vyzděna z pečlivěji vybíraných větších kamenů, o armatuře v pravém slova smyslu však nelze mluvit. Do přízemí, které nejspíše bylo původně zcela temné, dnes můžeme vejít ze severní strany novověkým průrazem. Do vylámaného nepravidelného otvoru je zde vložena slabší moderní zeď s dveřmi. Pozůstatky původního vstupu, vybaveného závorou, se v prvém patře dochovaly (bez vlastního ostění) na západní straně. Špalety průchodu silou zdiva se prakticky nedochovaly, v úplnosti však existuje segmentový záklenek s otisky šalování, poškozený trhlinou. Protilehlou stěnu této úrovně prolamuje úzký střílnovitý, rovněž segmentově zaklenutý otvor. Stejně, ovšem v jižní stěně, je osvětleno i druhé patro. Rovné trámové stropy byly uloženy na širokých patrových ústupcích síly zdiva. Na vnějším líci v úrovni stropu prvého patra pozorujeme na východní straně probíhající řadu oproti ostatnímu zdivu větších kamenů.