Raně novověká stavba čtyřboké hmoty tvrze na krátkém obdélném půdoryse při okraji areálu, jejíž součástí je hospodářský dvůr, barokní sypka a býv. palírna, dnes nevhodnou GO bez památkových hodnot. Objekt tvrze hladké vápenné fasády je na jižní straně členěn nepravidelně řazenými pravoúhlými okny různé velikosti do přibližně šesti okenních os. Osazené kované mříže diagonální osnovy jsou z barokního období. Okna s pískovcovým ostaním plošné mělké profilace s jednoduchými patkami pozdně renesanční a raně barokní podoby se dochovaly je v několika případech. Na řadě míst nahrazena novodobými kopiemi. Přízemní dispozice s odlišným řazením kontrastuje s pravidelným řazením ve dvou podlažích. Třetí osa zleva, patřící hmotě schodišťového tělesa je osazena třemi okny nad sebou. Na úrovni čtvrté okenní osy zleva obnoven arkýř na trojici krakorců s povrchovou sekanou linární výzdobou s pálenou krytinou šikminy stříšky. Boční strana o celkově čtyřech pravidelně řazených osách a hlavní o sedmi osách shodného ostění, jsou osazena dřevěnými okny osnovy kříže s dalším čtvrcením jednotlivých polí. V průčelí je v ve střední ose proražen pravoúhlý vchod v plošně bosovaném ostění, k němuž vede schodiště o třech stupních. Fasáda je zakočena profilovanou podokapní římsou, nesoucí nízkou valbovou střechu s nízkými vikýři po jednom na kratších a po dvou na delších stranách. Ve vnitřní dispozici se dochovalo členění na mázhaus s řadou obdélných místností v trámovými stropy, v přízemí částečně původními renesančními trámy. Pozdně renesanční původní strop s malbami v hlavním sále prvního patra. Přízemní místnosti jsou klenuty v pravé lépe dochované části objektu původně, v levé části došlo k zvýšení světlé výšky místnosti k novodobému hospodářskému využití patrně v první polovině 19. stol. Podél komunikace kolem areálu umístěn objetk barokní jednoposchoďové sýpky s půdním polopatrem na obdélném půdorysu. Hladká fasáda členěna osnovou mělkých lizénových rámů v přízemní části otevřených, ve vrcholu sjednocených rovným překladem s korunní profilovanou římsou. Delší strana o celkově čtrnácti osách je členěna přízemními obdélnými okénky s místy dochovanou podzně barokní mříží, v patře obdélným oknem v mělké pravoúhlé šambráně a ve vrcholu malým obdélným okénkem druhého patra (polopatra). Přibližně střední dvě osy jsou členěny pozdně barokně s plošnou pravoúhlou šambránou oke hlavního patra s navazující supraportou a segmentovou profilací nadokenní římsy a dále sjednocujícím lizénovým ráme propojeny s frontou oken polopatra. Přízemní partie oken suterénu je plošně členěna lineární pásovou rustikou. Pohledově levých šest okenních os tvoří jednotně pojatá obdélná malá okna s vloženou mříží, zřejmě z původního členění sýpky. Kratší strany jsou bez okenních otvorů. Na severní straně areálu je umístěn přízemní objekt bývalé palírny v 90. letech 20. stol. nevhodně opraven se ztrátou většiny památkových hodnot. V sousedství tvrze je umístěn čtyřkřídlý hospodářský dvůr v havarijním stavu s centrálním dvorem. Přízemní objekt s destrukcí omítkových vrstev ze smíšeného zdiva je členěn ve sředech stran mělkými rizality s segmentově zaklenutým původním průjezdem na západní straně, dnes zaslepený. Nízký průběžný sok je nad úrovní menších pravoúhlých oken větších rozestupů zakončen frontou okéne půdního polopatra v obloučkové profilaci plochy. Sedlová střecha nese na jižní straně tvarově zajímavá komínová tělesa. Vnější stěny traktu na jižní a východní straně jsou omítnuty šedým brizolitem a celkově v tvarech oken i členění fasády přeřešeny.