Stála v hlavní městské hradbě na západě městského jádra ve vyústění dnešní ul. Kpt. Jaroše. Někdy nazývána též Říšská. Zbořena r. 1835. Šlo o průjezdnou hranolovou věž, která se stejně jako všechny klatovské brány skládala z vnější a vnitřní části, spojené zděným koridorem. Kromě fragmentálních archeologických zjištění je známa jen z málo podrobných městských vedut. Na základě archeologického výzkumu z r. 2007 odkryty základy objektu. Objekt obdélného či téměř čtvercového půdorysu o vnějších rozměrech cca 660 až 700 cm, vystavěný z lomového kamene, pečlivě prolícovaný, pojený vápennou maltou, JV nároží bylo zpevněno opěrákem. Interiér brány měřil ve směru V – Z 4,6 m, východní obvodová zeď byla 100 cm silná a zapuštěná přímo do skalního podloží, dochovaná koruna zdiva sahá 80 cm pod současný povrch, dovnitř lícované zdivo sahalo do hloubky 210 cm, pak následoval o 90 cm rozšířený předzáklad. Suterén věže byl pravděpodobně konstruován jako dutý prostor (tzv. vlčí jáma pro sklápění stěžejkového padacího mostu ??), v S obvodové zdi byly zachyceny dvě niky nejasné funkce. Před hlavní bránou byl situován můstek přes „mlýnskou“ strouhu. Při archeologickém výzkumu byl dále zachycen zděný koridor (jeho J profil), tvořený zdí z lomového kamene, ojediněle doplněného cihlami (zachyceno v délce 460 cm), který snad navazoval na torzo vnější brány. Její vnější (Z stranu) tvořila vnější hradba, dochovaná v této linii dále za čp. 210, Zachycené torzo vnější hradby mělo šířku 106 cm v základové spáře a 100 cm v dochované koruně, zdivo bylo konstruováno z lomového kamene pojeného bělavo okrovou vápennou maltou, ojediněle se objevují cihly. Před touto vnější hradbou byl zachycen další kamenný můstek přes vnější příkop, světlá šířka klenby činí 240 cm, zjištěná výška klenby nejméně 140 cm, vně na tento můstek opět navazoval zděný koridor, který snad souvisel s dalším opevněním před vnějším příkopem (průchod skrz zemní val ??, další věž ??), konstruováno z kamenného zdiva na jíl, délka 400 cm, koruna leží 120 cm a základová spára 240 cm pod současným povrchem Situace vnější brány se neshoduje s rekonstrukcí J. Vančury podle vyobrazení Willenberga (1602), podle kreseb věž měla být předsunutá před vnější hradbu, podle archeologických nálezů (byť značně poškozených) se zdá, že byla spíše zatažena do vnějšího hradebního pásma a nevystupovala před tuto hradbu.