staniční budova nádraží Louka u Litvínova

Patrová budova nádraží má obdélný půdorys s dvěma přízemními přístavky – na východě a západě – a s rizalitem uprostřed severního průčelí. Je zděná, omítnutá. Severní průčelí (k příjezdové cestě) je devítiosé, střední tři osy se nacházejí v rizalitu. Dolní část stěny chrání sokl, provedený na způsob kyklopského zdiva (části jsou kamenné, místy s klenáky, v jiných částech je zdivo pouze naznačeno rýhami v omítce). Sokl ukončuje výrazně předstupující římsa (sokl obíhá kromě přístavků celou budovu). V přízemí středního rizalitu je v ose první od západu (zprava) dřevěné obdélné dvojité čtyřkřídlé okno (dolní křídla jsou rozdělena jednou vodorovnou příčlí), s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí. Ve zbývajících dvou osách přízemí jsou novodobé jednokřídlé dveře ve špaletě (otvory byly původně větší, zakončené mírným segmentovým obloukem, dnes jsou nad dveřmi luxfery). První patro odděluje profilovaná kordonová římsa, která obíhá celou budovu. V patře rizalitu jsou ve všech osách okna, stejná jako okno v přízemí - navíc jsou zde pod okny parapetní římsy na konzolkách. Rizalit je zakončen lichoběžníkovým štítem, odděleným od patra hlavní římsou. Štít je pokryt svisle kladeným dvoudílným dřevěným bedněním. Dolní část bednění oproti hornímu ustupuje, člení ho vystouplé svislé sloupky. Horní část bednění má prkna na dolním okraji ozdobně zakončena – do tvaru půlkruhu, uprostřed s malým otvorem. Ve štítě jsou dvě dřevěná obdélná dvoukřídlá okna s dřevěnou šambránou a parapetní římsou na konzolkách (každé okenní křídlo je dvěma vodorovnými příčlemi rozděleno na tři tabulky). Na obou bočních stranách štítu je po dvou malých obdélných okénkách, rozdělených vodorovně na dvě tabulky. Krátké boční stěny rizalitu jsou bez otvorů. Zbývající dvě části severního průčelí (tj. vpravo a vlevo od rizalitu) jsou provedeny obdobně. V přízemí jsou vždy tři obdélná dvojitá čtyřkřídlá dřevěná okna (dolní křídla jsou vodorovně rozdělena na dvě tabulky), s poutcem oddělenou horní dvoukřídlou částí. Špalety oken jsou nahoře zakončeny do velmi mírného segmentového oblouku, okna chrání jednoduché mříže (v ose první od východu, tj. zleva, je horní část okna zakryta deskou s kulatým otvorem – zřejmě pro ventilaci). Okna v patře jsou stejná, jako v patře rizalitu. Vlevo od středního rizalitu jsou navíc v přízemí i prvním patře vždy dvě menší úzká větrací okénka. Průčelí je zakončeno profilovanou hlavní římsou, obíhající celou budovu. Západní průčelí má v přízemí dvě okna, jako v přízemí severního průčelí. První patro, které je bez otvorů, pokrývá eternit. Stěna je zakončena stejným štítem, jako je nad rizalitem severního průčelí (dolní část dřevěného bednění tu chybí, je zde plech). K západní stěně budovy je připojen přízemní přístavek, jehož osa je oproti ose vlastní budovy předsunuta směrem ke kolejišti. Podobný – o něco větší – přístavek je i na protější (tj. východní) straně, oba přístavky mají sedlovou střechu, jejíž jižní strana (směrem ke kolejišti) je společná se zastřešením prostoru před nádražním budovou. Západní přístavek má půdorys tvaru písmene „L“. Dolní část zdiva chrání nízký sokl. Severní stěna je dvouosá, s dřevěnými dvojitými čtyřkřídlými okny - s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí. Hlavní římsa je plochá. Západní fasáda je dnes bez otvorů, je zde však patrný zazděný obdélný vstup, vrcholící mírným segmentovým obloukem. Stěnu zakončuje trojúhelný štít, pokrytý stejným bedněním, jako horní část štítu západního průčelí vlastní budovy (na ní má toto bednění tmavou červenohnědou barvu, na přístavku pak šedou). Jižní průčelí přístavku má dvouosou vysunutou část - s podobnými okny, jako na severní straně – rozdíl je v tom, že dolní křídla jsou rozdělena vodorovnou příčlí na dvě tabulky a špaleta oken je zakončena mírným segmentovým obloukem. Pod oběma okny je plochá parapetní římsa. Východní průčelí přístavku je jednoosé s novodobými jednokřídlými dveřmi ve špaletě. Vysoko nad dveřmi (pod hlavní římsou) je řada pěti štukových klenáků, zřejmě byl tedy původní otvor větší. Bosáž podobná těmto klenákům je na stěně jižního nároží. Fasádu zakončuje část štítu (druhou zakrývá stěna vlastní nádražní budovy) – i na této straně je pokryt stejným bedněním, jako na protější. K přístavku patří ještě jedna osa, která se jeví jako součást vlastní budovy, ale oproti ní mírně ustupuje. Je v ní dveřní otvor s novodobými jednokřídlými dveřmi. Stejně jako na východní straně západního přístavku jsou i zde na fasádě vysoko nad dveřmi plastické klenáky – tedy i zde byl pravděpodobně dveřní otvor zmenšen. Přístavek má sedlovou střechu, krytou plechovými šablonami tzv. frankfurtskými taškami a nesenou ozdobně vyřezávanými trámy. Ve střeše je zděný komín. Jižní průčelí budovy je jedenáctiosé, nároží jsou v přízemí opatřena bosáží. Sokl z kyklopského zdiva je zde vyšší, než na severní straně. Stěna přízemí je členěna bosáží – kolem otvorů je mohutnější a mezi touto je na stěně bosáž pásová. V ose první od západu (zleva) je velké dřevěné dvojité čtyřkřídlé okno s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí (dolní křídla jsou vodorovnou příčlí rozděleno na dvě tabulky). Špaleta okna je nahoře zakončena do mírného segmentového oblouku (stejně jsou provedeny i ostatní osy). Horní římsa soklu má zároveň funkci parapetní římsy okna. Ke stěně mezi tímto a vedlejším oknem byl dodatečně připojen nižší trojstěnný přístavek výdejny jízdenek. Jeho západní stěna je bez otvorů, v jižní je dřevěné devítitabulkové pevné okno - dole uprostřed s malým výdejním okénkem, okno chrání mříž. Ve východní stěně přístavku je malé čtvercové nedělené okno, opět s mříží. Přístavek má plochou střechu. V ose druhé od západu (zleva) jsou novodobé dvojité dvoukřídlé dveře, chráněné mříží, nad dveřmi je velký nadsvětlík, vyplněný luxfery. Takového provedení jsou i zbývající osy s dveřmi v jižním průčelí. Vpravo od dveří následuje okno – všechna okna jižního průčelí budovy jsou provedena stejně, jako okno v ose první od západu (zleva). Mezi touto a vedlejší osou směrem na východ je k fasádě přistavěna vysoká elektrická skříň (sahá zhruba do výšky poloviny oken), obložená tmavě natřenými kvádry s bílým spárováním. V ose čtvrté od západu jsou novodobé jednokřídlé dveře. Osu pátou od západu vyplňuje okno, v šesté a sedmé jsou pak opět novodobé dveře. Následují dvě osy s okny – ta jsou novější, dřevěná dvojitá dvoukřídlá, každé křídlo je vodorovně rozděleno na dvě tabulky. Chybí však horní dvoukřídlá část, takže okno je spíše čtvercového tvaru – prostor horních křídel je částečně zazděný a částečně vyplněný luxfery. V ose desáté od západu jsou novodobé dveře, v ose jedenácté (a poslední) je okno, opět staršího typu s dvoukřídlou horní částí. Pod tímto oknem je na šířku orientované obdélné okno do suterénu, s mříží - dnes je zazděné. Touto osou končí vlastní budova a následuje východní přístavek. Ve všech osách prvního patra jižního průčelí jsou stejná okna: dřevěná dvojitá čtyřkřídlá, každé křídlo je vodorovně rozděleno na dvě tabulky, poutec odděluje dvoukřídlou horní část. Pod okny je parapetní římsa na konzolkách. Fasádu ukončuje plochá hlavní římsa. Přízemní východní přístavek je větší, než západní. K jeho východu bylo přistavěno rozšíření, které však bylo mezi léty 2016 a 2021 zbouráno. Přístavek má půdorys tvaru písmene „L“, zalamuje se na jihu – v nástupišti. V místech napojení na nádražní budovu ustupuje o šíři nástupiště, jeho druhá – vzdálenější část je pak širší, takže je v jedné rovině s nástuptštěm. V dolní části stěny je nízký sokl. Směrem od vlastní nádražní budovy se v jižní fasádě přístavku nacházejí tři okna – dřevěná dvojitá čtyřkřídlá s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí (střední z těchto tří oken má dolní křídla vodorovně rozdělená na dvě tabulky, zbývající okna mají křídla nedělená). Pod okny je parapetní římsa, nad okny pak v omítce provedené klenáky. Okna chrání vnější mříže. V ose čtvrté od západu (zleva) jsou novodobé jednokřídlé dveře, dveřní otvor je nahoře zazděný a nad ním jsou opět klenáky, jako u oken. Prostor od těchto dveří k další – předstupující – části přístavku je zahrazen svisle brdlenými stěnami (na západní straně jsou v něm stejně provedené dveře). V jižní stěně jsou za bedněním nové dveře, opět ve větším otvoru nahoře s klenáky. Předstupující část přístavku má v západní stěně široké dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce, klenáky nad dveřmi však svědčí o tom, že původní otvor byl užší a vyšší. Pravé nároží západní stěny je armováno bosáží. Jižní stěna (v předstupující části) je dvouosá, bez architektonického členění. Jsou v ní dvě vodorovně orientovaná okna, svisle rozdělená na dvě části. Východní štítové průčelí má v jižní části zbytek úpravy interiéru ubourané mladší části přístavku, uprostřed a při bosovaném severním nároží má po dveřním otvoru (dnes bez dveří) a mezi nimi (blíže ke středu průčelí) dvojité trojkřídlé do „T“ členěné okno. Všechny otvory mají segmentem klenáky zaklenuté špalety. Štít byl stejný jako u západního přístavku. Severní průčelí přístavku je sedmiosé a obsahuje: slepé segmentové okno - dole s parapetní římsou, jednokřídlé plechové dveře v otvoru nahoře se segmentem, čtyři dnes zabedněná okna opět v otvorech se segmentovým záklenkem špalet a s parapetní římsou (první okno je opatřeno mříží), v poslední ose je zazděný dveřní otvor. Přístavek má sedlovou střechu, krytou plechovými šablonami tzv. frankfurtskými taškami, ve střeše přístavku jsou tři komíny. Východní průčelí vlastní nádražní budovy má větší část přízemí zakrytou přístavkem. První patro – na rozdíl od západního protějšku – není pokryto eternitem. Stěnu zakončuje štít stejného provedení, jako u rizalitu severního průčelí. Budova nádraží má polovalbovou střechu, krytou plechovými šablonami, valby nesou dva ozdobně vyřezávané trámy podepřené pásky. Na jižní straně střechy jsou dva výlezy. Ve střeše u hřebenu jsou tři symetricky rozmístěné zděné komíny. Před jižním průčelím nádražní budovy je zastřešený prostor nástupiště. Pultová střecha má dřevěnou konstrukci z vodorovně kladených prken a svislých ozdobně profilovaných trámů. Krytinou jsou plechové šablony tzv. frankfurtské tašky. Střechu nesou polygonální litinové sloupky. Ty jsou opatřeny kanelací, vodorovně je rozdělují ozdobné prstence, hlavně je tak oddělen sokl sloupu. Hlavice tvaru lotosového květu nese rozšířenou nosnou hlavici, zakončenou volutami a uprostřed palmetou. Zastřešený prostor je na vnější straně v podlaze ohraničen kamennými dlaždicemi.