společenský dům Hankův

Jednopatrová volně stojící budova asymetrického půdorysu V severní části novodobá přistavěná část, asymetrická, respektující ale hmotu stavby a člěnená též naznačenou pásovou rustikou. Jižní průčelí devítiosé, krajní trojice os: Přízemí s pásovou rustikou, okna s půlkruhovými záklenky (šestitabulková s půlkruhovým křídlem ve vrcholu, dovnitř otvíraná), ve výši jejich pat a nad soklem průčelí přepásáno římsou. Nad patrovou římsou trojice nízkých štukových obdélných rámu, na žež dosedá podokenní římsa oken patra. Ta obdélná, osmitabulková, v profilované šambráně d ušima nahoře i dole, pod trojúhelnými frontony, nad nimi na drobnou římskou již výrazná hlavní římsa. Trojice oken patra v prostých lizénových rámcích. Střední trojice os v přízemí půkruhem završené novodobé vstupy do objektu mezi lizénami v portiku o třech valených arkádách v čele a jedním obloukem na každé straně mezi kanelovanými iónskými pilastry, ve vrchole s klenáky tvaru volutové konzoly s akantem. Na kladí, vymezeném římsami, nápis “HANKŮV DŮM”. Poprseň portiku plná členěna drobnými pilastry. V patře, předstupujícím co mělký rizalit, pak trojice šestitabulkových oken s půlkruhovými díly pod záklenky v profilovaných šambránách a ve vrcholech s klenáky tvaru volutových konzol, zdobenými akanty, mezi okny a po jejich stranách celkem šest kanleovaných korintských pilastrů. Mezi krajními z nich namísto okna ve spodní části ětukový rám, v něm vprostřed kruh, po jeho stranách čtyři obdélné útvary s vybranými rohy, výše římsa (protínající paty oblouků záklenků oken, najvýše ve vystouplém zrcadle rzevlátá stuka nese nápisovou destičku s letopočtem 1873, dole se stuhou a florálním závěsem. Nad okny vždy dvojice okřídlených putti (pravý s hmyzími křídly a rohem hojnosti, levý s ratolestí) nese vavřínový věnec, v němž nalevo český lev v kartušovém erbu, vprostřed poprsí Václava Hanky en face a vpravo městský erb. Hlavice pilastrů nesou římsu nad ní pás florálních girland se stuhami, nad okny dvojitých s lví hlavou vprostřed, nad hlavicemi sloupů volutové konzoly s akanty. Nad nimi přízední karyatidy s rukama zkříženýma na prsou a florálními ornamenty v ůrovni pasu, přecházejícího níže v kónickoé volutové konzoly. Nesou hlavní římsu objekti, nad ní ž jen poprseň z jednoduchých pilířů a kuželek. Mezi krajími karyatidami florální rozeta ve štukovém rácei, mezi čtveřicí prostředních výjevy ve štukových rámcích - na pozadí z florálních úponků, po stranách orla sedícího na váze, vyrůstající z akantového listu, hraje vlevo malý Satyr na diadulos, vpravo pak malý Tritón troubí na mušli. Západní průčelí ze svahu; třípatrové, osmiosé, obestavěné novodoubou zídkou se schodištěm a terasou kavárny, do ní novodobý přistavěný vstup ve 2. ose.. Ve přízemí pásová rustka, okna obdélná, v prostých šambránách, často zmenšená, novodobá. V 1. patře osy s půlkruhovými záklenky 1. - 6. osa zaslepeny, v 1.-4. novodobá malá okénka. Ve druhém patře okan obdélná, podokenní římsy na štukových rámech, 5., 6. a 8. osa zaslepena. Severní část staby již víceméně novodobá či novodobě upravená, se zachováním pásové rustiky v přízemí a poměrně masivní hlavní římsy. Východní stěna jedenáctiosá (po novodobý, barevně odlišený přístavek), utvářená shodně jako krajní úseky jižního průčelí. 6 nejsevernějších os v přízemí a 5 v patře zaslepeno. Z plechové, nízké jehlancové střechy vyčnívá střešní vestavba s novodobými okny. Interiér kkompletně přestavěn v 60- 70. letech 20: století, původní výzodoba interiéru zachována (částečně) pouze ve velkém salonku ve středu 1. patra - pilastry mezi okny a štuková podstropní římsa. Zbývající prostory upraveny v duchu geometrického dekorativismu socialistického realismu s doznívajícími prvky bruselského stylu (masivní, ostře i oble tvarované geometrické útvary zdobící stropy, materiálová kombinace světlého mramoru a tmavě mořené dýhy obložení, trvale upevněné stolky, mosazné ozdobné prvky dveří...) V přízemí socha ženy s květy v náručí, na schodišti a v patře fotoplátna dle rytin E. Sadelera.