solní brána

Nejmenší z městských bran slouží jako průchod zámkem na Masarykovo náměstí. Objekt brány situovaný v západní části historického jádra Pelhřimova se těsně přimyká k vyšší k zámecké budově, se kterou je fasádově sjednocen. Severní průčelí brány tvoří budova zámku a navazující budova bývalé solnice, dnes divadlo. Jižní průčelí otevřené do někdejšího parkánu je při jihovýchodním nároží zpevněno mohutným opěrákem. Východním směrem na jižní průčelí brány navazuje ohradní zeď Fárova domu čp. 13, západním směrem pak úsek hradební zdi završené cimbuřím se střílnami. Navazující úsek hradby s cimbuřím v minulosti uzavíral prostor mezi vnitřní a již neexistující předsazenou vnější bránou. Jednopatrový objekt vystavěný na mírně lichoběžníkovém půdorysu je zastřešen sedlovou střechou vynášenou profilovanou korunní římsou. Východní průčelí otočené směrem k náměstí se otevírá půlkruhově zaklenutým otvorem průjezdu. Vpravo se nacházejí pravoúhlé dveře s půlkruhovým nadsvětlíkem. Dveře jsou přístupné jedním kamenným schodišťovým stupněm. Přízemí členěno pásovou rustikou je od patra odděleno profilovanou římsou. Patro je hladké, prolomené jedním pravoúhlým oknem děleným na osm okenních tabulek se samostatným otevíráním horních křídel. Okno opatřeno šambránou je osazeno v líci zdiva. Nad oknem je profilovaná nadokenní římsa trojúhelného tvaru. Západní průčelí je hladké a přízemí se otevírá segmentově zaklenutým otvorem průjezdu. Nad průjezdem je prolomeno jedno pravoúhlé okno dělené na šest okenních tabulek. Okno opatřeno profilovanou šambránou je osazeno v líci zdiva. Nad oknem je profilovaná nadokenní římsa ostře trojúhelného tvaru. Štít na jižním průčelí je prolomen dvojicí oken. Klenutý průjezd je opatřen dvojicí protilehlých dveří. Na jihu vedou směrem k někdejšímu parkánu. Severními dveřmi s kamenným ostěním a pravoúhlým nadsvětlíkem se vstupuje do dvou místností. Jednu obýval branný a druhou solnař a vojáci. V drobné místnůstce s dobovou podlahou z cihlových dlaždic se dochoval historický splachovací záchod.