Vlastní socha světce je vyzdvižena na původním, bohatě profilovaném hranolovém soklu. Stěny soklu jsou lehce konkávně projmuté a zdobené jsou obdélnou plastickou plochou, která je na horní straně oblounovitá a na spodní straně je doplněna ploškou ve tvaru čabraky s penízky. Frontálně pojatá socha světce v životní velikosti vyrůstá z vlastní nízké čtvercové základny, na jejíž čelní straně je vyryt majuskulní nápis S(T). ANTONIUS (P). Postoj světce je založen na kontrapostu s volnou, do strany vytočenou pravou nohou, která se téměř neznatelně rýsuje pod drapérií. Světec je oděn v řeholním hábitu kapucínů, který je zřasen do hlubokých záhybů a téměř úplně zakrývá tělesné jádro. Hábit spadá až na základnu a odkrývá pouze špičky nohou, obutých v sandálech. V pase je hábit převázán cingulem se třemi uzly, které spadá dolů podél světcovy pravé nohy. Na stehně levé nohy je patrný křížek krucifixu, zavěšeného na cingulu. V náručí světec drží nahého Ježíška, jehož tělo je ovinuto pouze zřasenou drapérií. Hlava Ježíška spočívá při světcově pravém rameni a prsty jeho natažené pravé ruky se dotýkají světcovy brady. Hlavu s krátkými vlasy a mladistvou tváří má světec stočenu k pravému rameni a sklání ji k Ježíškovi. Levou ruku má nataženu podél těla a při Ježíškových nohách v ní drží lilii.