socha bl. Hroznaty

Jedná se o mírně nadživotní sochu muže. Dílo je umístěno na plochém podstavci, mohutném soklu a základně o dvou stupních. Celé dílo je provedeno z pískovce. Základna pro sochu má osmiboký půdorys a má maximální délku a šířku 2,45 m a výšku 0,35 m. Sokl i podstavec jsou složitého půdorysného tvaru, který vychází z tvaru osmiúhelníka o nestejných stranách. Sokl se skládá ze soklové patky, těla soklu a hlavice soklu. Patka soklu dosahuje délky 1,35 m a šíře taktéž 1,35 m. Celý sokl je vysoký 1,90 m. Navazující podstavec sochy je vysoký pouhých 0,11 m a jeho délka je maximálně 0,69 m a maximální šířka je 0,58 m. Samotná socha je vysoká asi 2,0 m. Šíře sochy se pohybuje kolem 0,80 m. Celková výše díla tak dosahuje asi 4,36 m. Socha znázorňuje v kontrapostu stojícího muže oblečeného do premonstrátského řeholního roucha. Světec je oděn do dlouhého hábitu sahajícího až zemi. Hábit je přepásán. Přes ramena má přehozený dlouhý plášť opět sahající až k zemi. Horní část pláště navíc kryje krátká pláštěnka s drobnou kapucí. Vzadu je plášť řasen v dlouhých svislých záhybech větší šíře. Draperie přední části pláště je daleko výraznější a dynamičtější. Pravou rukou si světec patrně přidržoval mohutný záhyb svého pláště. Pravá ruka ovšem v současnosti z valné části schází. Je však zřejmé, že byla výrazně ohnutá v lokti a předloktí bylo nejspíše ve vodorovné poloze. Levou rukou světec objímá model kostela, jakožto symbol kláštera v Teplé. Na této ruce mu dále visí řetěz s dvojicí okovů. Symbolika okovů se opakuje i v případě koule, na které stojí špičkou pravé boty. Vedle zmíněné koule se na podušce nachází koruna. Hlava světce je pootočena směrem doleva, tj. k tepelskému klášteru. Hraznata je znázorněn jako bezvousý, s kadeřavými vlasy kratší délky. Na hlavě má biret. Socha působí spíše statickým dojmem. Uvedené je ovšem výrazně odvislé od mohutného soklu, na kterém je umístěna. Lze konstatovat, že se jedná o kvalitně školené sochařské dílo. V literatuře je autorství připisováno Johannu Kasparovi Süssnerovi nebo Johanu Wirknerovi z Ostrova u Karlových Varů.