Pískovcový sloup s bohatou reliéfní výzdobou se nalézá naproti tzv. Palmeho domu či statku čp. 65 (rejstř. č. ÚSKP 47210/5-3016) v travnatém náspu při levé straně komunikace směřující z Markvartic (Markersdorf) do nedaleké Lvové. Sloup nechal postavit Christof Lorenz, svobodník z Markvartic, roku 1689. Zajímavé je, že ačkoliv stál sloup nejprve na pozemku Franze Jakoba Lorenze, povinnost udržovat jej náležela majiteli domu Josefu Palmemu z čp. 65. Z původního do současného místa byl sloup přenesen roku 1842 kvůli stavbě komunikace. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních (spodní zcela zarostlý vegetací) s profilací. Spodní část podstavce na své čelní stěně obsahuje dnes již téměř nečitelný votivní německý nápis kurentem s datací (naštěstí je jeho znění známo z archivních pramenů). Střední hranolová část podstavce je na všech čtyřech stěnách opatřena reliéfní výzdobou v mělkých rámovaných polích. Čelní stěna obsahuje reliéf sv. Vavřince (v obvyklém jáhenském šatě s roštem při levém boku). Levá boční stěna představuje reliéf Archanděla Michaela (v obvyklém odění, s krátkou suknicí, přilbou s chocholem, v levé ruce štít, v pravé plamenný meč, archanděl šlape po ďáblovi v podobě draka s ocasem). Zadní stěnu zdobí reliéf sv. Josefa s Ježíškem (Pěstoun Páně vede za ruku malého Ježíška, v levé ruce drží atribut lilie). Pravá boční stěna obsahuje v mělkém výklenku reliéf sv. Šebestiána (opět v obvyklém zobrazení u pahýlu stromu, světec oděn jen bederní rouškou). Ve středních částech všech čtyř stěn se v partii nad reliéfy nalézá vždy nevelký otvor v kameni (podle starších snímků zde byly osazeny konce pomocné a zároveň dekorativní železné konstrukce spojující hranolový podstavec se samotným dříkem sloupu sepnutého obručí přibližně v dolní čtvrtině). V současné době se na podstavci nachází jen torzo sloupu s patkou, dříkem s entazí a spodním prstencem vrcholové hlavice. Korintská hlavice s vrcholovým nástavcem ve tvaru výklenkové kapličky s reliéfy v mělkých rámech s andělskou hlavičkou (na vrcholu rámu) a s fragmentem koncového kovového kříže se v době prohlídky na místě nenacházela. Dle starších snímků víme, že čelní stěna nástavce v podobě kapličky nesla reliéf Piety (v obvyklém zpodobení Panny Marie držící na klíně Kristovo mrtvé tělo). Levá boční stěna byla zdobena reliéfem sv. Antonína Paduánského (v řádovém oděvu, s lilií v pravé ruce a s malým Ježíškem u levého boku). Na zadní stěně bylo možné se shledat s reliéfem Madony s malým Ježíškem a pravá boční stěna byla dekorována reliéfem sv. Jana Křtitele (světec v obvyklém kožešinovém oděvu, s holí ve tvaru kříže a nápisovou páskou v levé ruce, u nohou beránek). Archivní průzkum k historii sloupu s reliéfní výzdobou byl proveden PhDr. P. Zahradníkem v rámci práce pro publikaci Nejedlý, V., Zahradník, P: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji. Praha 2003 (s. 98-99).