Nové sídliště je rozloženo na svahu proti staré Příbrami a odděleno od ní nevelkým údolím. Výstavba navázala na třídu Osvobození, která se stala páteřní komunikací nového souboru ústící do náměstí 17. listopadu. V severozápadním cípu sídliště se nachází kulturní dům Václava Hilského, dokončený roku 1960. Na severu je sídliště ohraničeno ulicí Mariánskou a Pod haldou, západně ulicí Žežickou a Gen. Khola, jižně ulicí Bratří Čapků a jihovýchodně ulicí Legionářů. Celé území je protkáno nepravidelně hustou pravoúhlou komunikační sítí, bez jasných kompozičních os, ucelenějších souborů. V některých místech je upřednostněna bloková zástavba, vymezující vnitřní dvory tak, jak je to u urbanistických souborů socialistického realismu běžné, jinde však najdeme jednotlivé solitérní stavby. Bloková zástavba kopírující původní obliny ulic se nachází nejvíce ve východní části sídliště, z jihu přiléhá až ke kulturnímu domu Václava Hilského. Všechny domy jsou zděné typové, povětšinou tří až pětipodlažní, typu T (13, 52). Sídliště je dobře vybaveno budovami občanské vybavenosti, jak si všimla již dobová kritika, která roku 1962 považovala celý soubor za již téměř dokončený a oceňovala včasné (a na tu dobu nezvyklé) dohotovení všech typů budov. V centru nového sídliště je vytvořeno náměstí, dnes nám. 17. listopadu. Náměstí bylo navrženo Václavem Hilským, Otakarem Jurenkou a Jiřím Náhlíkem v letech 1957–1960, dokončeno bylo v roce 1962. Je upraveno jako poloparkový prostor, se zelení oddělující frekventovanou třídu Politických vězňů od jižní dlážděné části náměstí. Na náměstí byla umístěna kašna s plastikou zvěrokruhu od Jana Kavana. Severní a západní fronta vystavěná v letech 1956–58 náleží starší zástavbě podle návrhu týmu Luboše Korečka ve stylu socialistického realismu, i když ve značně zjednodušené a bezozdobné podobě. Podél severní fronty je vedena ulice Politických vězňů, třída Osvobození je na náměstí zakončena stejně jako ulice Obránců míru. Tým Václava Hilského spojil jižní a západní zástavbu do jednoho bloku, čímž uzavřel náměstí ze dvou stran a znemožnil automobilové dopravě průjezd náměstím. Všechny domy jsou postaveny v systému T 16, domy z ateliéru V. Hilského dosahují působivosti díky předsunutým skupinám lodžií a barevnému řešení. V přízemí domů se soustřeďují obchody a služby s přísunem zboží ze zadní fronty. Přízemí je na rozdíl od horních zděných pater z monolitického betonu. Nad vstupním patrem je předsunuta lehká deska, chránící chodce před deštěm a zároveň oddělující patro služeb od obytné části. Věžový obytný třináctipodlažní dům, který je dominantou celého náměstí, je spojen s frontou pětipodlažních domů přízemním krčkem. V přízemí a prvním patře jsou umístěny služby, v dalších patrech vždy 4 dvoupokojové byty a jedna garsoniéra. Konstrukčně se jedná o železobetonový monolit o síle stěn i stropů 15 cm s vnějším zateplením z pěnového skla. Příčky jsou zděné. Na všech domech od kolektivu V. Hilského jsou zábradlí balkonů provedena ze žlutého vlnitého laminátu.