Povrchy lícových ploch čel obou kvádrů jsou opracovány obdobně, zejména co se týčetří počátečních fází opracování. Je patrné, že k jednotlivým fázím opracování přistupovalkameník jednoduše, tak jak to stačilo pro určení kvádrů a jak to dovoloval blok opuky vylomený již v dosti pravidelném tvaru. První, nejhrubší fáze byla u obou provedena topůrkovým nástrojem, pravděpodobně dvojšpicem nebo sekerou se špicí, kdy byly jednotlivými údery v určitých rozestupech jemně sesekány hrany kvádru k dosažení ještě větší pravidelnosti hranolu. Následně byla ve druhé fázi určena budoucí lícová plocha, jejíž úprava byla zahájena vysekáním obvodové stezky. To bylo provedeno co nejjednodušším způsobem pouze špičkou břitu sekery, nikoli úhledně dlátem, jak bychom mohli předpokládat, a navíc pouze na dvou protilehlých stranách, jak to vzhledem k malé velikosti plochy pro další úpravu postačovalo. Poté byly ve třetí fázi opracování ubrány výstupky kamene uvnitř budoucí lícové plochy údery špicí.U druhého kvádru byla vzhledem k jeho protáhlému tvaru stezka nalezena na obou delších stranách. Lícová plocha byla ve čtvrté fázi finálně přesekána sekerou s rovným břitem o šířce cca 5 cm. Sekáno bylo tentokrát z jednoho místa údery v řadách vedle sebe, což při použití topůrkového nástroje přirozeně vytváří vějířovitý rastr stop. Co se týče typů použitých nástrojů, jsou dvě možnosti. Buď byl ve fázi hrubé práce využit dvojšpic a následně musela být použita sekera s rovným břitem, nebo byla již v prvé fázi využita sekera se špicí, tedy špičatá strana tohoto nástroje, a následně byl nástroj otočen a finální plocha byla přerovnána rovným břitem sekery. Kamenné prvky tvořeny opukou lze charakterizovat jako zdravé až mírně zvětralé horniny odpovídající na základě vizuálního posouzení tř.R3/R4.