Základy budovy umístěné v jihovýchodní části dnešního katastrálního území Valtice, poblíž staré cesty z Valtic do Bořího dvora ve zvlněné, mírně svažité lesní krajině nedaleko státní hranice s Rakouskem. Stavební hmota je dochována v substrukci nadzemní části do výšky přibližně 50-100 cm. Skladba obnažené stavební hmoty je složena převážně z cihelného zdiva, doplňovaného místy opracovanými kamennými bloky. Dochované pozůstatky svrchních vnějších omítek šedé barvy vykazují znaky cementové báze. Jádrem stavby je obdélný, na menších stranách zaoblený sál, otevřený na východní straně zdvojeným sedmiosým arkádovým průčelím směrem na široké schodiště a dvojicí arkád pak na zaoblených bocích. Zázemí sálu tvořila dvojice obdélných nestejně dlouhých křídel, napojených západní směrem na hlavní sál. Nacházely se v nich na jižní straně prostory zázemí složené z komory a stájí. V severním křídle byla situována obytná část, obsahující kuchyni, obytnou místnost a místnost pro lovce. Mezi sálem a zázemím byl vložen trakt, ve kterém se nacházeli na severní a jižní straně kabinety. Uprostřed byl situován předpokoj, propojený jak s hlavním sálem, tak s kabinety a malým dvorem, který vytváří budovy zázemí. Interiér sálu byl vyzdoben obdélnými reliéfy s loveckými výjevy, údajně sem přemístěnými až na začátku 20. století z hradu Seebenstein a to v souvislosti s celkovou obnovou objektu pod vedením knížecích architekta Karla Weinbrennera. Součástí zázemí loveckého zámečku je také samostatně umístěná stavba podlouhlého sklepa, takzvané mléčnice.