Rodinný dům Ladislava Olivy je jednou z mála realizací na poli individuální obytné výstavby od Otakara Binara. Impulzem pro výstavbu dvougeneračního domu byla absence ateliéru i nedostatek prostoru pro rodinu v dosavadním bydlišti investora, sklářského výtvarníka Ladislava Olivy. Stavba proběhla, jak bylo v této době běžné, svépomocí. Dům vznikl v klidné části města Železný Brod, Hrubá Horka na svažitém pozemku, orientovaném k západu. Základy tvoří pasy z prostého betonu, zdivo je z plynosilikátových tvárnic a cihel. Vodorovné konstrukce tvoří monolitické překlady a věnce, stropy jsou pak z keramických desek hurdis 120 usazených do ocelových nosičů I 18 a I 16. Omítka je břízolitová, světle šedá, dřevěný obklad a podbití krokví opatřeno lazurovacím lakem S 1012 Luxol, okna a dveře opatřeny hnědým nátěrem a klempířské a zámečnické prvky byly původně zelené. Sokl a část fasád pak pojednal Otakar Binar fasádním obkladem Alit v červené barvě. Tím vznikl zajímavý barevný kontrast v rámci fasád, podtrhující jejich hravé ztvárnění. Střecha je sedlová o tradičním sklonu a krytinou jsou v této oblasti hojně užívané vláknocementové šablony. Díky tomu se dům nenásilně začlenil do okolní zástavby i horského panoramatu. Velká část suterénu sloužila jako ateliér profesora Olivy, který zde vedle ateliéru měl také sklářskou a truhlářskou dílnu. Zbylá dvě podlaží pak byla čistě vyhrazena potřebám rodiny, přičemž v přízemí byla situována rovněž garáž. Sám architekt považuje oblast individuálního bydlení za okrajovou část své tvorby, neboť se dle vlastních slov nechal příliš ovlivnit požadavky stavebníka, jakožto uživatele domu a snažil se mu maximálně vyjít vstříc. To je také důvodem, proč se v případě rodinných domů jeho „klientela“ rekrutovala pouze z přátel.