Přírodní park situovaný východně od zámku se rozkládá na ploše 25 ha. Plynule navazuje na hlavní východní parter, jehož hlavní horizontální osa probíhá celým parkem. Na konci areálu je umístěná brána, která je součástí severního oplocení parku, na východní straně vytváří přirozenou hranici areálu slepé rameno Ohře. Jižní nábřežní strana je z části ohraničena ohradní zdí. Na východě přechází park v bažantnici, jejíž základ tvoří původní lužni les, který byl po regulaci řeky Ohře roku 1901 rozšířen dál na východ zasypáním původního koryta. Přírodní charakter parku je tvořen střídáním volně rostoucích skupin východ zasypáním původního koryta. Přírodní charakter parku je tvořen střídáním volně rostoucích skupin stromů a solitérních dřevin s nepravidelnými plochami luk. Přirozený břeh Ohře je osázen dvouřadým lipovým stromořadím s pískovanou tzv. hrázní cestou. Výstavbou jezu se trvale zvedla hladina spodní vody v dolních partiích parku, což ovlivnilo skladbu přírodních porostů, které tvoří stromy trvale snášející zamokření tj. olše a topoly, přesto zde nalezneme řadu exotických stromů a keřů s jejich výsadbou se započalo v 19. stol. Původní skupiny dubů zůstaly zachovány na severní straně areálu. Do celkové kompozice parku byly zapojeny také dálkové průhledy směrem k východu na Budyni nad Ohří a na jih k myslivně v Poplzích, pískované stezky pak propojují zajímavá místa se staletými porosty dubů, jilmů a lip. Mezi botanicky cenné dřeviny, které můžeme v parku najít patří — křehovětvec žlutý, korkovník amurský, nahovětvec dvojdomý, jinan dvoulaločný, beztrnná forma dřezovce trojtrnného, střihanolistá lípa velkolistá, lípa zelená — krymská, lípa americká, katalpa trubačovitá, drobnolistá forma akátu bílého, ořešák černý, lípa zelená — krymská, lípa americká, katalpa trubačovitá, drobnolistá forma akátu bílého, ořešák černý, červnolistý buk lesní, vistárie květnatá a javor mléč, javor dlanolistý a javor japonský.