Vzdouvací stavidla na Schwarzenberském plavebním kanále byla stavěna pouze na druhém stavebním úseku „nového“ kanálu z let 1821 – 1823, neboť tento výše položený úsek trpěl nedostatkem vody k plavbě dřeva. Účelem stavidel při plavení bylo nahromadění a vzedmutí vody v jednotlivých úsecích kanálu pro dosažení potřebné výšky hladiny. Stavidla pak byla jedno po druhém otevírána a na vzniklé „vlně“ bylo dřevo plaveno. Po proplutí dřeva byla stavidla hradítky uzavřena, aby se opět vytvořila dostatečná výška vody pro další várku plaveného dřeva. Tento periodický postup se opakoval po celou dobu plavení. Ve druhém úseku plavebního kanálu od Světlé po Jelení vrchy bylo celkem 23 takovýchto stavidel, ve „starém“ kanále byla budována jen ojediněle. Po zbudování Rosenauerovy nádrže již vzdouvací stavidla ztratila opodstatnění, neboť vody na plavení bylo již dostatek, takže tyto objekty, až na případ tohoto vzdouvacího stavidla v blízkosti akvaduktu, postupně zanikaly. Je pravděpodobné, že při pokračujících rekonstrukčních prací na plavebním kanálu budou nalezeny další pozůstatky po těchto objektech. Konstrukci vzdouvacích stavidel představovaly dva kamenné sloupky s nárožními zářezy, zapuštěnými do bočního zdiva koryta kanálu, mezi nimi ve dnu koryta býval zapuštěn kamenný práh, jež sloupky v dolní části zajišťoval ve zdivu. Mezi sloupky se vkládala vodorovná dřevěná hradítka, jimiž se regulovala výška hladiny vody v kanále. Popisované vzdouvací stavidlo je situováno severovýchodně od akvaduktu a toku Koňského potoka, v úseku „starého“ kanálu, vybudovaného v první etapě výstavby ing. Josefem Rosenauerem v letech 1789 až 1793, v nadmořské výšce cca 851 m. Původní konstrukce stavidla se do současnosti z větší části dochovala. V kamenné stěně plavebního kanálu jsou osazeny dva šikmé kamenné sloupky s rýhami, ve dnu koryta kamenný práh stavidla a zpevnění dna zbytkem nepravidelné kamenné dlažby mezi dvěma dřevěnými příčnými prahy, na svých koncích zapuštěnými do kamenného zdiva kanálu. Na většině délky plavebního kanálu je dno koryta štěrkopískové, nepravidelná kamenná dlažba do prahů nebo vyložení dna kamennými deskami bylo budováno pouze v namáhaných místech, kterým bylo i místo stavidel, u kterých voda přepadávající přes horní hranu hradítek vymílala štěrkopískové dno kanálu. Kamenné sloupky (slupice) mají průřez 39 x 32 cm a jejich viditelná délka (ode dna kanálu) je 125 cm. Na jejich nárožích na straně proti vodě jsou vytesány svislé rýhy rozm. 8 x 8 cm pro uložení dřevěných hradítek (dluží). Rozteč mezi sloupky v jejich nejhořejším bodě je 314 cm. Ve dně koryta kanálu je mezi sloupky uložen kamenný práh, složený ze dvou kusů. Ve vzdálenosti 1,76 m před stavidlem a 2,27 m za stavidlem jsou ve dně kanálu uloženy příčné dřevěné prahy, mezi nimiž je dno vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou. Dno kanálu v bezprostřední blízkosti stavidla je štěrkopískové. Stěny kanálu v místě tohoto stavidla jsou velmi nízké.