pozemek včetně pozůstatků nadzemního zdiva brány opevnění města Brna

Dochované pozůstatky brány představuje hranolová průjezdní stavba na kvadratickém, čtvercovém nebo obdélném půdoryse, jejíž šířka dosahuje cca 5,50 m (délka přesahovala 2,85 m). Na západní straně je brána porušena výkopem recentní inženýrské sítě. Koruny obvodového zdiva přízemí branského stavení se nacházely v hloubce 0,30 m pod současným terénem, 1,50 m nad předpokládanou úrovní průjezdu ležící v nadmořské výšce 216,75 m n. m. Světlá šířka průjezdu, který je orientován ve směru severovýchod - jihozápad, činí 3,40 m. Obvodové zdivo brány o síle 0,90-1,00 m bylo konstruováno z cihel různých rozměrů, doplněných kamenicky zpracovanými stojkami ostění a architektonickými detaily z krinoidového vápence, pojených šedo až béžovo bílou vápennou maltou. Pouze v základovém zdivu, dokumentovaném na jižní straně brány v prohloubené části sondy, převažovaly kameny a bloky metabazitu, slepence Old Red a jurského vápence. Jak ukázala dokumentace této částí sondy vně jižní stěny průjezdu, byla brána založena do staršího, rozměrného objektu neznámé funkce, zasypaného v 2. polovině 15. až 16. století. Ani v hloubce 2,40 m pod předpokládanou úrovní terénu v době výstavby brány (úroveň mostovky padacího mostu) nebylo dosaženo základové spáry zdiva ani geologického podloží, pouze zásypů výše zmíněného objektu. Na obou stranách průjezdu brány jsou dochovány stojky ostění z krinoidového vápence (dochovaná výška jižní 1,15 m, severní 1,30 m), profilované pravoúhlým ústupkem (vpadlinou pro padací most), s okosením na vnitřní hraně (jižní stojka, z pohledu příchozího do města, nese stopy poškození, pravděpodobně po zásahu dělovou koulí). Ostění průjezdu stojí na patkách (opět z krinoidového vápence) předstupujících zaoblenou částí před stojky portálu a opatřených točnicemi s kovovým ložiskem (zachováno jen v severní patce) pro uložení čepů padacího mostu. Patky jsou rovněž opatřeny vpadlinou pro padací most a na jejich vnitřních stranách jsou patrné rýhy způsobené pohybem hrany mostovky. Z větší části jsou vloženy do bočních stěn brány, v průčelí však leží na menších profilovaných patkách (krinoidový vápenec), které je spojují s vyzděním eskarpy příkopu před bránou. Eskarpa o síle cca 0,50 m spadala bezprostředně před průčelím brány strmě dolů a přibližně v úrovni severního ostění byla mírně odskočena směrem do příkopu. Jednalo se o cca 5° od vertikální osy ukloněnou zeď z cihel o rozměrech 27,5 x 13 x 7,5 cm, které byly hlouběji v příkopu doplněny i kameny. Cihly v horní vrstvě, pod mostovkou padacího mostu, měly vnější stranu obrácenou do příkopu osekánu pod úhlem 45°, pravděpodobně z důvodu snazšího odtoku vody. V jižní stěně brány se nacházela 0,40 m hluboká nika neznámé funkce, později částečně zazděná konstrukcí. Nadzemní zdivo bylo omítnuto světlou šedobílou omítkou. Podoba konstrukce mostu není zcela jasná. S určitostí byl vstup opatřen padacím mostem, jehož mostovka se otáčela v točnicích s železnými ložisky v patkách ostění a zasouvala se do vpadliny portálu. Jelikož nebyly v prostoru brány pozorovány stopy komunikace (dlažby), ale za eskarpou se pravděpodobně nacházela vyhloubená šachta, můžeme uvažovat o padacím mostu kolébkové konstrukce. Zcela vyloučit však nemůžeme ani předpoklad, že šachta v bráně byla překryta pevnou dřevěnou podlahou, odstraněnou v případě nebezpečí. Jestli je řada vyhnilých kůlů, nepravidelně dochovaných v zásypu šachty cca 1,00 m od vnitřní strany eskarpy, součástí této konstrukce, nelze rozhodnout. Padací most patrně nepřekračoval celou šířku příkopu, ale byl doplněn pevnou dřevěnou mostní konstrukcí na protilehlé straně. Není vyloučeno, že k eskarpě byla později kolmo přizděná cihlová zeď, souvisela také s používáním padacího mostu. Byla zděna z cihel o rozměrech 30- 30,5 x 14,5 x 6,5 cm na světle šedou maltu. Na dokumentovaném líci byla ukloněna asi 5° od vertikální osy směrem k jihu. Základové zdivo odsazené o 0,14 cm bylo tvořeno především kameny a bloky slepence Old Red, doplněných hádským vápencem a zlomky cihel o výšce 6,5 cm. Hypoteticky mohla tvořit severní vyzdění tzv. vlčí jámy před portálem brány, jejíž existence by měla opodstatnění pravděpodobně až v době zasypání okolního příkopu. Ve zmíněné dílčí sondě byly dokumentovány zásypy příkopu (resp. vlčí jámy?) reprezentované uloženinou . V podloží přítomná výplň náležela pravděpodobně výše zmíněnému výkopu, předcházejícímu výstavbě brány. Dno příkopu (vlčí jámy) se nacházelo cca 3,20 m pod úrovní mostovky padacího mostu, jak ukazuje hloubka odsazení základového zdiva. Ani zde sonda nedosáhla geologického podloží (dno sondy v nadmořské výšce 211,50-211,80 m n. m.). Celým svým půdorysem byla brána zasunuta do opevnění a kurtiny vyložené na kamenných konzolách průčelí brány částečně předstupovaly. Z ikonografických pramenů je patrné, že zděné kurtiny opatřené střílnami se nacházely pouze v blízkosti brány, jinak mělo opevnění podobu zemního sypaného válu s předsunutým příkopem. Brána sestávala patrně jen z průjezdu, nad kterým se nacházelo nepřístupné atikové patro. Portál průjezdu byl obdélný, jeho výška přibližně dvojnásobně převyšovala šířku.