pomník Mistra Jana Husa

Fr.Bílek pojal Husův pomník jako chrám - obětiště, jako otevřenou knihu dějin husitství. Na rozměrném kruhovém betonovém soklu stojí v popředí bronzová plastika Jana Husa v nadživotní velikosti postavená na žulovém podstavci, s vytesaným textem („plameny ubírati se ku pravdě“), ztvárněná v postoji proroka. U základny postavy jsou znázorněny plameny. Horní úroveň betonového soklu je ze strany severní, jižní a východní přístupná po třech schodištích, která jsou do soklu zapuštěna. Za sochou jsou na dvojici žulových čtvrtkruhově vydutých, navzájem spojených stěn, upevněny čtyři obdélné bronzové desky s reliéfy. Dva z nich znázorňují Husovo kázání, další Jana Husa v žaláři a poslední vznik husitských bojovníků. Na prostředním sloupu tvořící spojnici vydutých stěn je umístěna plastika Kozího Hrádku. Na kladí (s vytesaným textem) nad reliéfy jsou umístěny 3 ploché bronzové vázy. Husův pomník byl předán veřejnosti 6.7.1928, přípravné práce se datují od 15.9.1904, kdy byl vypracován návrh stanov Spolku pro postavení Husova pomníku v Táboře. Tyto byly schváleny 5.1.1905. Hlavním iniciátorem byl táborský lékař MuDr. Josef Pavlík. Potřebnou peněžní částku měl spolek získat z členských příspěvků, darů, dobrovolnými sbírkami a výtěžky z kulturních a zábavních akcí. V roce 1906 Spolek uspořádal v Táboře Husovu výstavu, na které byly veřejnosti představeny výsledky v lednu 1906 vyhlášené soutěže na návrh pomníku. Původní termín odevzdání byl stanoven na 6.6.1906, později byl prodloužen do 15.7.1906. Původní počet přihlášených 33 se zvýšil na 36, odevzdáno bylo 20 návrhů. Porota ukončila činnost 22.7.1906. 1. cena byla udělena návrhu dvojice autorů K.Kubeš, J.Mayer, 2. cena V. Suchardovi, 3. cena dvojici autorů J.Štursovi a J. Šachlovi. Husova výstava byla zahájena 29.7. 1906 v dnešní 2. základní škole na Parkánech a po prodloužení trvala až do 9.9.1906 a zhlédlo ji 9 295 návštěvníků. V následujících letech byla řešena otázka opodstatněnosti pomníku, hledáno nejvhodnější místo pro pomník a finanční zajištění. Úvahy byly zaměřeny na jubilejní rok Husova upálení -1915. Přípravné práce zbrzdila 1. světová válka, po jejímž skončení Spolek pokračoval v intenzivní přípravě. Prvním výsledkem bylo otevření Husovy síně v budově Staré radnice dne 6.7.1920. V roce 1923 Spolek rozhodl o vypsání nové soutěže s předpokládaným termínem realizace v roce 1925. Předmětem diskuse se staly otázky umístění pomníku i výběr výtvarníků, došlo k termínovým změnám a konečné rozhodnutí o autorovi Husova pomníku padlo na valné hromadě Spolku dne 19.3.1927 s jednomyslným závěrem, zadat realizaci ak. sochaři Františku Bílkovi. Základní kámen byl položen dne 6.7.1927. Celkové náklady bronzové sochy s reliéfy včetně kamenických prací činily (dle konečného vyúčtování z roku 1929) 157 tis. Kč.