Rozsáhlý průmyslový areál založený v blízkosti Vojtěšské huti v Kladně vymezuje na jižní straně dnešní ulice Dubská, na západní straně dnešní ulice Průmyslová a na severu železniční trať. V roce 1889 založil generální ředitel Pražské železářské společnosti Carl Wittgenstein se svými obchodními přáteli společnost na výrobu kvalitních nástrojových ocelí, která byla v roce 1890 přeměněna na akciovou společnost a pojmenována Poldina huť po manželce Carla Wittgensteina. Areál Poldiny huti prošel složitým technickým a stavebním vývojem. Nejprve byla v letech 1889–1890 postavena kelímková ocelárna, hala cementačních pecí, kovárna, válcovna, generátorovna a kotelna. Pravděpodobně v souvislosti s problémy výroby v cementačních pecích byla v roce 1891 zbudována Martinská ocelárna s jednou Siemens-Martinskou pecí a pérovna. Výstavba dalších dvou Siemens-Martinských pecí následovala v roce 1895 a 1898. V letech 1893–1895 přibyly střední válcovna W2, sklad oceli, nová pérovna, hrubá kovárna, lisovna a obrobna střel. V roce 1898 byla postavena elektrárna a zavedena výroba oceli duplexním pochodem (Siemens-Martinské pece – kelímkové pece) z tekuté vsázky podle Ledebura. Snaha o rozšíření výroby oceli vedla k přestavbě původního jádra Poldiny huti. Nevyhovující seskupení objektů kelímkové ocelárny a cementačních pecí bylo demolováno a na uvolněném místě byla postavena nová hala ocelárny (poději ocelárna 1), ve které byla v roce 1908 uvedena do provozu elektrická indukční pec Kjellin. V období první světové války byla rozšířena nebo vybudována nová výrobní zařízení, zápustková kovárna, mechanické dílny, a obrobny zalomených hřídelí, obrobna střel, nová pérovna (pružinárna), kotelna a rozšířena ocelárna. V době opětovného zvýšení výroby za druhé světové války byly mimo jiné postaveny ocelárna 2 a nová válcovna W 6 (později nazývaná Vá 1) a rozestavěna elektrárna 2, dokončená v poválečném období. Po ukončení druhé světové války přešla Poldina huť v roce 1945 pod národní správu, byla znárodněna a od března 1946 se stala součástí podniku @Spojené ocelárny, n. p., který byl roku 1976 přejmenován na POLDI – Spojené ocelárny, n. p. V nových ekonomických podmínkách po roce 1989 byl národní podnik nejprve přeměněn na POLDI, a. s., a postupně privatizován. Složitý majetkový a organizační vývoj vedl k omezení a zastavení hutní výroby a následné demolici části areálu.