Bývalý knížecí Clary – Aldringenský pivovar č. p. 29 stojí při jihozápadním okraji Trnovan, kde tato část města navazuje na centrum Teplic, rozkládá se mezi železniční tratí Teplice – Ústí nad Labem a Masarykovou třídou do níž se obrací jižním (či správněji jihovýchodním) průče-lím. Pivovar č. p. 29 tvoří srostlice podsklepených zděných hladce omítnutých budov na členitém, zhruba obdélném půdoryse orientovaném zhruba ve směru západ – východ (správně-ji ve směru jihozápadozápad – severovýchodovýchod) pod střechami krytými tzv. frankfurt-skými taškami z ocelového pozinkovaného či červeně natřeného ocelového plechu. Dominantní postavení mezi nimi má třípatrová dvojice hvozdů oddělených v interiéru pozdně klasicistním trojramenným schodištěm. Jižní z těchto hvozdů je zakončen neogotickým cimbuřím a obrací se do ulice ovouosým jižním průčelím. Na západě je k této dvojici připojena pomocí dvoupatrového „krčku“ budova postave-ná ve třech etapách po půdorysně zhruba stejně velkých částech. Celé rozlehlé přízemí této budovy sloužilo za Severočeských pivovarů (po zrušení výroby piva) jako sklad lahvového zboží, dnes je používáno jako sklad všeho možného. Nejstarší severní část této stavby vznikla možná již ke konci 17., jistě však nejpozději v 18. století. Jedná se o dvoupatrovou budovu o 2 x 6 okenních osách pod sedlovou střechou s typickým barokním krovem hambalkové soustavy neseným ležatou stolicí. Dvoulodní přízemí je zaklenuto 6 x 2 poli pruských kleneb do pasů nesených pěti pilíři. Patra mají dřevěnou konstrukci obvyklou u sýpek. Na severním průčelí mezi okny 1. a 2. patra prosvítá zabílený nápis: „Clarische Bräuerei Turn – Teplitz“. K jižnímu podélnému průčelí této nejstarší části byla v 19. století přistavěna střední, také v podstatě dvoupatrová, část budovy. Její 2. patro je však bez stropu, který je nahrazen příčně osazenou sedlovou, živičnou lepenkou krytou, střechou o velmi malém sklonu, která je na čele – na jižní straně zakryta atikou. Dvoulodní přízemí je zaklenuto 6 x 2 poli českých kleneb do pasů nese-ných pěti pilíři. V 1. patře je konstrukce jako v patrech nejstarší části, ve 2. patře je několik stojatých stolic podpírajících krokve střechy. Nejmladší jižní přízemní část budovy byla posta-vena nejpozději kolem poloviny 19. století, má sedlovou střechu, a dvoulodní přízemí má za-klenuto 6 x 2 poli českých kleneb do pasů nesených pěti pilíři. Zaklenutý suterén pod celou touto budovou je dnes nepřístupný. Na východní straně přiléhá k dvojici hvozdů patrová budova (o 7 okenních osách v jižním a severním průčelí) pod sedlovou střechou. Ještě za Severočeských pivovarů byla v 70-tých letech 20. století upravena na tržnici. Přízemí tohoto objektu bylo původně trojlod-ní, zaklenuté 7 x 3 poli českých kleneb do pasů nesených dvanácti pilíři. Při stavebních úpra-vách byla severní loď oddělena a rozdělena příčkami na zázemí tržnice. V patře je dřevěná konstrukce jako u sýpek, půda obsahuje krov hambalkové soustavy nesený dvěmi stojatými stolicemi. Budova má dva větší přízemní přístavky, starý (při západní části jižního průčelí s českými klenbami v interiéru) a nový při jižní části východního bočního průčelí, kterým se dnes vstupuje do jejího suterénu zaklenutého soustavou hladce omítnutých valených kleneb a který donedávna sloužil jako sýrárna. Ze suterénu budovy (na východ od dvojice hvozdů) jsou přístupné dvakrát zalomenou valeně klenutou chodbou dodnes zachovalé sklepy roku 1983 zbořené nejnovější části pivova-ru postavené kolem roku 1900. Chodba směřuje nejprve k severu, pak se u prvního světlíku zalamuje na západ a pak znovu na sever, kde je druhý světlík. Zde, z její nejdelší části, je z ní na východní stranu přístupno devět vysokých obdélných valeně klenutých sklepů, za nimiž je dalších devět sklepů zhruba čtvercových. Ty jsou většinou zaklenuty čtyřmi poli segmento-vých cihelných valených kleneb do tří ocelových „I“ nosníků.