Kamenný odtokový kanál funkčně i historicky náleží k bývalému zámeckému mlýnu čp.4, který je zapsanou nemovitou kulturní památkou s r.č. 40155/3-1957, a jehož chráněnými částmi jsou mlýnice, stodola, chlévy a pozemek. Mlýn patřil rodu Schönburgů, na mapě stabilního katastru se objevuje již ve svém stávajícím půdorysném složení (+menší dřevěné stavby). K roku 1930 (podle Seznamu a mapy vodních děl Republiky československé, Čechy, sešit 12) byl jako podnikatel na mlýně uveden Jan Hartenstein Schönburg, v té době byla ve mlýně evidována jedna vodní turbína zn. Francis, dodnes dochovaná, funkční. Pro turbínu, která nahradila mlýnské kolo, byl ve dvacátých letech k budově mlýnice přistavěn zděný přístavek při jižní straně. Pod tímto přístavkem se nachází prostor o neznámé hloubce, z kterého již ústí vlastní kanál. Používaný vstup do kanálu se nachází v jižní předzahrádce poblíž sádek. Kanál je v hloubce cca 4-5 m pod povrchem, přibližná průměrná šířka je cca 1,2m, výška cca 1,6 – 1,8 m. Stěny kanálu jsou z kamenných kvádrů, strop není klenutý, je složen z placáků osazených na krakorcovitě posazené kameny bočních stěn. Délka kanálu až po jeho ústí do Dírenského potoka je cca 145 m, na dvou místech je kanál mírně zalomen. Směrem k potoku se kanál zužuje, jeho poslední metry nebyly zaměřeny, zejména také díky vysokému stavu vody. Na cca 50. metru se nachází světlík ústící na povrch, krytý rulovými deskami a zeminou, na cca 100. metru se do kanálu „probourala“ veřejná kanalizační síť, ústí sem betonová trubka a úsek stěny kanálu je vyzděný. Kanalizační síť měla původně pokračovat jižním směrem do potoka, ale když narazila na již vytvořený kanál, použila jej a kanál se tak pravděpodobně má stát její úřední součástí.