Budova hotelu a obchodního domu Racek se nachází v severozápadní části Masarykova náměstí v Týnci nad Labem. Objekt půdorysně sestává ze dvou základních hmot; z vyšší jihovýchodní dvoupatrové hmoty obracející se do náměstí s prodejními prostorami a z nižší jihozápadní podlouhlé jednopatrové hmoty obracející se do ulice Krále Jiřího, v níž se nalézá ubytovací a stravovací zařízení. Je postaven z železobetonového skeletu s pravidelnou modulovou sítí o straně 600 cm. Obchodní část budovy je rozdělena na dvě křídla, jejichž hranice je při pohledu z náměstí patrna ustoupením východního obslužného křídla hlouběji do pozemku. Hlavní průčelí budovy, orientované do náměstí, je tříosé s asymetricky umístěným vchodem. Rovina parteru je obložena hnědočerveným keramickým obkladem tvarově imitujícím cihlu, který je uspořádán v pravidelné běhounové vazbě. Prostory vyšších pater mírně přesahují půdorys přízemí a jejich hmota je podepřena subtilními pilíři o čtvercovém půdorysu, které při osovém pohledu vyplňují prostory mezi otvory výloh a vstupu. Prodejní prostory prvního i druhého patra se shodně propisují do fasády dvojicí vysoko umístěných čtyřdílných pásových oken a jedním mohutným šestidílným oknem, které ve své horní části opakuje čtyřdílné členění oken sousedních, avšak v dolních dvou třetinách je tvořeno už jen dvěma širokými okenními rámy. Obsah těchto rámů je roven obsahu jednoho okenního pásu sousední okenní soustavy. Nad korunní římsou ve středu okenních os dvojice pásových oken je umístěn nápis OBCHODNÍ DŮM, původně vyveden v modré barvě. Fasáda mírně zapuštěného východního obslužného křídla je hladká a bez oken, jejímu středu však dominuje velké logo obchodního domu – stylizovaná silueta letícího ptáka a pod ní umístěný verzálkový nápis RACEK, oboje vyvedeno v téže modré barvě jako nápis nad sousedním křídlem. Z plánové dokumentace vyplývá, že původním záměrem byla fasáda s celistvou řadou pásových oken, která by pouze byla místy prohlubována za účelem vytvoření okenní výlohy či osvětlení prostor schodiště. Z konstrukčních důvodů nakonec došlo k rozdělení těchto okenních pásů a nosná konstrukce, v přízemí přiznaná podpůrnými nosnými pilíři, se propisuje i do těchto meziokenních předělů. Záměr celistvé okenní řady, a tedy i výrazného horizontálního působení budovy, se podařilo proměnit v západním průčelí budovy, v němž se potkává nižší křídlo hotelu a vyšší křídlo obchodního domu. Jeho jednoosé průčelí je v každém ze dvou pater členěno dvanáctidílným pásovým oknem, které je, stejně jako v jižním průčelí, ve své pravé části prohloubeno o širší sestavu okenních rámů tvořících výlohy. Tento rozšířený okenní útvar, vyplňující celou výšku patra, je v jihozápadním nároží zalomen a projevuje se jednou okenní řadou i v průčelí jižním. Zatímco prodejní křídlo je členěno převážně horizontálně, hmota ubytovacího křídla balancuje svůj podlouhlý charakter výrazně vertikálním členěním. V přízemí se nachází šestice prostorných trojdílných oken, osvětlujících prostory restauračního zařízení, a prosklený asymetricky umístěný vchod. První patro, které i v tomto případě půdorysně přesahuje přízemní část, je traktováno jedenácti nečleněnými okenními otvory, za nimiž se nacházejí jednotlivé hotelové pokoje. Za hlavním vchodem obchodní části budovy je umístěna vstupní hala s dvouramenným schodištěm po pravé straně, která spojuje prodejní prostory v přízemní a v dalších dvou patrech. Po levé straně je umístěn vchod do samoobsluhy potravin, na níž navazují skladové prostory. V prvním patře se v prostorách nad prodejnou potravin nacházela prodejna průmyslového zboží, kancelář, šatna a sklady, ve druhém patře pak prodejna textilu, oděvů a obuvi, později také nábytku. Nosné pilíře zde byly obloženy dřevem a zrcadly, reklamní poutače umístěné v oknech zůstaly dodnes částečně zachovány. V přízemí ubytovací části objektu se nalézá jídelna se salonkem, formanka, recepce, kuchyně a sociální zařízení. Vstupní hala za hlavním vchodem je částečně obložena dřevem a na její centrální stěně je osazen přibližně kruhový figurální reliéf s motivem ženy sedící ve větrné krajině od české umělkyně Marie Hrabětové, absolventky ateliéru užitého sochařství pražské UMPRUM a žačky významného sochaře a tehdejšího rektora školy Jana Kavana. Hotelová restaurace i formanka byly vybaveny typovými stolky a židlemi, resp. typovým zařízením pro pivnice. Toto vybavení bylo v 90. letech nahrazeno. První patro hotelu tvoří trojtakt se středovou chodbou, po jejíchž obou stranách se nacházejí hotelové pokoje. Je zde celkem 19 pokojů, 8 pokojů na severovýchod od chodby je menších a pouze s umyvadlem bez dalšího hygienického zařízení, 11 pokojů na jihozápad od chodby je prostornějších a obsahujících malou předsíň se sprchovým koutem a umyvadlem. Společné toalety se nalézají na obou koncích spojovací chodby při schodištích. Zařízení hotelových pokojů, tedy sedací nábytek, stoly, police a skříně, zůstalo dodnes zachováno.