Na projekt budovy Obchodní akademie byla vypsána veřejná soutěž v roce 1930. Mezi dvaceti devíti návrhy bylo komisí vybráno pět určených k dalšímu rozpracování. Mezi těmito pěti byl i nakonec vítězný projekt Vojtěcha Brožka, dále Kotěrova žáka Vladimíra Bolecha, projekt pražských funkcionalistů Františka Čermáka a Gustava Paula nebo kolektivu Stanislava Semráda. Pozemek je situován u jedné z hlavních mladoboleslavských ulic, který na své jižní, od třídy T.G.Masaryka vzdálenější hrany prudce padá do údolí, navíc má nepravidelný tvar. Projekty se s komplikovaným pozemkem vyrovnávaly různě. Většina návrhů zasazovala hlavní hmotu podél městské třídy a směrem k údolí připojovala k této hmotě v pravém úhlu další křídlo přibližně v polovině hmoty budovy, takže tvořily přibližně tvar písmene T. Vojtěch Brožek umístil hlavní hmotu budovy logicky také k podélně s hlavní třídou na hraně pozemku, zachoval ale značný odstup od vedlejšího pozemku přiléhajícího na západě. Můžeme se dohadovat, z jakého důvodu tak učinil, jeden by však mohl být ryze pragmatický – Brožek je autorem domu na tomto pozemku, stavěného pro poslance Dubického. Stavební povolení na tento dům čp. 840 bylo vydáno v září 1932, tedy v době, kdy Brožek začal zpracovávat projekt sousední obchodní akademie. Naskýtá se i otázka, nebyl-li Brožkův projekt vybrán také proto, že zachovával největší odstup budovy akademie od sousedního pozemku pana poslance. K hlavní hmotě u ulice T.G.Masaryka přiléhá v pravém úhlu křídlo, umístěné stejně jako u ostatních návrhů přibližně na osu pozemku. Tím, že však hlavní budova posunuta více k východu, dostává se toto křídlo téměř k západní hraně hlavní hmoty a půdorys domu se posouvá od tvaru T ke tvaru L. Brožek je autorem i nápaditých terénních úprav při jižní hraně pozemku, které si ostatně o něco dříve vyzkoušel právě na vedlejší parcele poslance Dubického, kde mu byla přidělena stavba nejenom samotného domu, ale i terénních úprav a garáže na terénní hraně. Křídlo u ulice T.G. Masaryka je nepodsklepeno, jsou však provedeny solidní železobetonové základy, prostory pod vnitřním křídlem využívají sklon pozemku a jsou tedy částečně prosvětleny, tělocvična na jihu je již plně osvětlena díjy terénní hraně. Dále se v suterénu nachází (směrem k severu) sklady paliva kotelna. Vstup do budovy v prvním nadzemním podlaží je umístěn téměř na osu křížení obou křídel. Směrem do ulice T.G. Masaryka jsou na východ od vstupu prostory původně určené pro krámy. Tyto byly opatřeny třemi vstupy pro zákazníky přímo z ulice T.G.Masaryka a prosklenými výkladci. Již v projektu je však připojena příloha, kde se v těchto prostorách místo obchodních prostor nalézá knihovna a čítárna. Dnes je tato část domu přestavěna, nelze tedy určit, která z variant byla provedena. Za vstupem je na západní straně směrem do ulice TGM umístěn byt školníka, a to tak, že z předsíně bytu může školník vstoupit do vrátnice s průhledem do vstupní haly nebo do svého bytu. Hlavní schodiště je přístupné ze vstupní haly u křížení obou křídel. Stěny mezipodest jsou proskleny téměř v celé ploše, nabízí ve vyšších patrech výhledy na historické jádro Mladé Boleslavi. Křídlo k jihu pozemku je vybaveno jazykovými učebnami na východní straně, na západní je ponechán volný prostor, členěný čtyřmi kruhovými sloupy, kde byly umístěny skříně se vzorky zboží. Ve vyšších patrech se opakuje v severojižním křídle schéma použité v přízemí, v křídle do ulice TGM jsou podél chodby umístěny kabinety vyučujících s orientované k jihu. V nejvyšším, tedy pátém nadzemním podlaží se nachází školní aula situovaná naproti hlavnímu schodišti v křídle při ulici TGM. Vzhled budovy reflektuje dobové funkcionalistické tendence. Do hlavní ulice zaujme budova nápaditou hmotovou kompozicí, kdy křídlo s kabinety doplňuje prosklená část haly a k ní v pravého úhlu o něco vyšší hranol schodiště. Dominantu domu tvoří hmota auly, umístěná ve zlatém řezu uličního křídla, až formalistně doplněná o úzké horizontální římsy oddělují pruhy prosklení, podobné těm, které používal na svých stavbách z mladoboleslavského období Jiří Kroha. Dvorní křídlo působí kvůli použití stejného typu okna v pravidelném rastru poměrně fádně.