Dům je součástí kontinuální řadové zástavby severovýchodní strany ulice Koliště, konkrétně stavebního bloku vymezeného ulicemi Lidická ze západu a Milady Horákové z východu. Ulice Koliště tvoří východní polovinu „okružní třídy“ obíhající po vídeňském vzoru, po vnějším obvodu historického jádra města a jako taková tvoří významnou komponentu urbanismu města, ale také jeho historického vývoje. Dům stojí v její severozápadní části, poblíž důležité křižovatky s ulicí Lidická, v bezprostřední blízkosti centra Brna. Svým uličním průčelím se otevírá do rozlehlého prostoru Moravského náměstí, resp. do parku na Kolišti. Budova je vystavěna na kompaktním jednokřídlém půdoryse s hlubším rizalitem na straně dvora v její západní části. Základ tvaru půdorysu tvoří lichoběžník, jehož vzájemně rovnoběžné boční strany jsou podmíněny hranami sousedních parcel a strana přední navazuje na uliční čáru. Zadní stěna domu je kolmá na strany boční. Budova má rovnou střechu završenou menším nástavcem tvaru průniku dvou kvádrů. Dům má šest nadzemních podlaží a suterén, přičemž je výškově sjednocen se sousedním domem nalevo (Koliště 1907/3), pravého souseda převyšuje. Hmota hlavního průčelí do ulice Koliště je modelována dynamicky. Velmi expresivní vyznění čtyřosé fasády vytváří lodžie protáhlého trojúhelného půdorysu, které jsou na pravé straně kolmo a na zadní straně diagonálně vykrajovány z šikmé uliční čáry. Všech dvacet lodžií uspořádaných v pěti patrech a čtyřech osách je řešeno stejně, čím je vytvořen pravidelný harmonický rastr průčelí. V horizontálním směru fasádu rytmizují desky lodžií spojené v kontinuální vystupující vodorovnou linii, přečnívající před rovinu průčelí, které nesou průběžné pásy kovových zábradlí s pravidelným ortogonálním členěním se čtvercovým drátěným výpletem. Fasáda je zakončena výrazně vyloženou korunní římsou. Vertikální linie fasády tvoří zaoblené hrany zkosených lodžií. Zkosené zadní strany lodžií jsou prolomeny pravoúhlými otvory s balkónovými vstupy s úzkým nadsvětlíkem a přilehlým oknem o dvou na výšku orientovaných polích. Vzájemná poloha oken a balkónových dveří je odlišná v první a třetí ose zleva (okno je umístěno napravo) a v druhé a čtvrté ose (okno je vlevo). Přízemní parter je řešen odlišně. V ose vstupu (druhá z leva) fasáda zkoseně ustupuje stejně jako ve vyšších podlažích, čím se vytvořil krytý vchod do domu a částečně i do provozovny vlevo. Širší hlavní vchod do domu je proražen vpravo a užší vchod do obchodu vlevo zkosené roviny, oba v celé výši podlaží, s nadsvětlíky v horní třetině. V ostatních třech osách je fasáda v rovině s uliční čárou. Ve dvou krajních osách je prolomena velkým obdélným výkladcem, pod kterým je umístěn podélný větrací otvor ze suterénu. V ose napravo od vstupu se neuchovalo původní řešení se vstupem na levé straně (dle plánové dokumentace) a bylo nahrazeno zkosenou skleněnou stěnou se vstupem vpravo. Fasáda přízemí je završena plochým širokým pásem přesahujícím její rovinu. Zatímco vyšší podlaží jsou omítnuta jednobarevnou světlešedou omítkou, fasáda přízemí je opatřena nepůvodní kamennou soklovou omítkou. Dvorní průčelí s rovinou kolmou na boční strany půdorysu je šestiosé, z toho dvě pravé osy náleží rizalitu vysunutému do hloubky jedné okenní osy. Fasáda je proražena různě velkými obdélnými okenními otvory. První osa je užší, s menšími úzkými okny. Ve druhé a páté ose jsou osazeny balkony s tenkými balkonovými deskami a jednoduchým horizontálně členěným trubkovým zábradlím. K balkonovým dveřím s nadsvětlíky jsou zprava připojena úzká okna. Ve třetí a šesté ose se nachází širší okna o dvou horizontálních a dvou vertikálních polích. Ve čtvrté ose jsou umístěna největší okna schodiště, členěná na devět obdélných polí, z nichž střední je otevírací. Na boční fasádě rizalitu jsou umístěny okna tvaru obráceného písmene L. Okna v přízemí (kromě první a čtvrté osy) jsou shodné s okny třetí a šesté osy. V ose schodiště je umístěn vstup, z boku rizalitu pak zadní vchod do jedné z provozoven. Plochy stěn dvorního průčelí jsou hladce omítány a celkově má toto průčelí výrazně funkcionalistické, až konstruktivistické vyznění. Všechna nadzemní podlaží kromě přízemí jsou řešena stejně. Dvě bytové jednotky na každém podlaží jsou přístupny ze společné chodby, do které ústí hlavní dvouramenné schodiště i výtah. Vnitřní dispozice bytů je halová; vstup vede do předsíně, z níž jsou přístupny ostatní místnosti bytů. Byty jsou třípokojové se samostatnou kuchyní. Dva větší pokoje s lodžiemi jsou obráceny do ulice a na původních plánech jsou vzájemně průchozí. Na straně dvora se nachází vždy jeden menší pokoj a kuchyň se spíží a druhou menší místností, v plánech označenou jako pokoj pro služku. Z kuchyně je přístupný také menší balkon. Na straně naproti vstupu do bytu jsou situovány koupelna a toaleta, jejichž odvětrání zabezpečují malé světlíkové šachty. V přízemí se nachází obchodní provozovny, po jedné na každé straně od vstupu. Tyto provozy jsou primárně přístupny z ulice separátními vchody, levý obchod disponuje rovněž zadním vchodem ze strany dvora, pravý pak vchodem ze společné vnitřní chodby. Za hlavním vstupem do domu, mezi obchody, je umístěna vstupní hala se schody, vedoucími do prostoru schodištní chodby s hlavním schodištěm a výtahem, z níž vede také vstup na dvůr. V suterénu se nachází sklepy, podle plánů v jejich pravé části byla umístěna prádelna se sušárnou. Plány zahrnují také pavlačový dům ve dvoře, je tedy pravděpodobné, že se v době stavby předmětného domu počítalo i s rekonstrukcí dvorního křídla. Kromě toho je v plánech zakreslen další objekt na opačné straně dvoru, který však nikdy nebyl postaven (je i na jednom z plánů červeně proškrtnut). Vstupní hala, do níž ústí hlavní vstup, je dekorována štukovou fabionovou římsou vytvářející na stropě pravoúhlé zrcadlo. Přední a zadní stěna v plné výši a polovina bočních stěn má obklad z desek z umělého kamene s mramorovaným vertikálním vzorem v různých odstínech hnědé barvy. Veřejné prostory domu jsou opatřeny šedou teracovou dlažbou. Sokl v chodbách a kolem schodiště tvoří černé obkladačky. Schodiště je opatřeno jednoduchým kovovým zábradlím s dřevěným madlem. Výplně a kovový otvírací mechanismus oken schodiště se jeví původní. Výtah umístěný naproti jednomu z ramen schodiště není původní. Předmětný dům, jehož návrhový projekt je datovaný rokem 1938, nahradil starší historizující dům na stejném místě pocházející zřejmě ještě z první poloviny 19. století. V uliční části novostavba respektovala uliční čáru předchozí stavby, ačkoli starší dům převýšila o dvě patra, přičemž svou výškovou úrovní navázala na funkcionalistickou nástavbu sousedního domu Koliště 3 z roku 1932. Zatímco starší stavba z 19. století byla dvoukřídlá, novostavba z 30. let 20. století dvorní křídlo postrádá, v západní polovině dvora však zůstal dochován starší pavlačový dům (dnes v havarijním stavu), který je reziduem dvorního křídla zmíněného historizujícího domu. Starší trojpatrový dům je vystavěn na obdélníkovém půdoryse a svou zadní stranou přiléhá ke dvornímu křídlu sousedního domu č. 3. Oproti výškové úrovni dvora je dům z roku 1938 umístěn na vyvýšené terase, které plynule navazuje na pavlač zvýšeného přízemí dvorního křídla staršího domu, a z níž se sestupuje do dvora kamenným schodištěm.