uměle navršený pahorek tvaru komolého jehlanu o průměru 20 m s vyhloubeným příkopem o šířce cca 5 m na pravém břehu potoka ve střední části vesnice, je nejproblematičtějším útvarem na lokalitě, a to jak datováním, tak stanovením účelu (zejména v souvislosti s umístěním kostela). Je poněkud vysunut z osy vesnice, nachází se však v terénním zářezu téměř přesně v polovině jižní části údolí a vytváří zde určitou dominantu. Parametry pahorku i uložení vrstev odpovídá uměle navršeným vyvýšeninám typu motte obehnaných příkopem, které sloužily ve středověku jako základ pro stavbu menšího panského sídla. Obytná stavba mohla být snad právě pro zdejší bažinatý terén demontována a poklidnou cestou v dobách míru i prosperity vesnice odtud přemístěna do polohově výhodnější jižní části vsi, přičemž bylo pravděpodobně použito i původního stavebního materiálu. Přesnější datování je pro nedostatek jakýchkoliv nálezů na pahorku i v příkopu sporné. Vyloučit proto nemůžeme ani opačný postup od původní tvrze v jižním cípu údolí k budování nového, třeba již z časových důvodů nedokončeného sídla uprostřed vesnice.