Pohřebiště leží v nadmořské výšce 480 m na mírném návrší J od Palečkova potoka. V současné době je tvořeno 92 mohylami, což však představuje pouze malou část z původního počtu několika set mohyl. J. Rychlý jich zde v roce 1882 napPohřebiště leží v nadmořské výšce 480 m na mírném návrší J od Palečkova potoka. V současné době je tvořeno 92 mohylami, což však představuje pouze malou část z původního počtu několika set mohyl. J. Rychlý jich zde v roce 1882 napočítal asi 200 a původní stav odhaduje na 300 – 400 mohyl. Většina zaniklých mohyl byla zničena v 19. století při přeměně části lesa na pole a při rozebírání mohylových násypů na stavební materiál, J část pohřebiště musela v 80. letech 20. století po předstihovém archeologickém výzkumu ustoupit stavbě jaderné elektrárny. Zachována zůstala především S, střední a V část pohřebiště. Mohyly mají vesměs kruhovitou základnu o průměru 6 – 15 m a jejich dochovaná výška dosahuje až 1 m. Na pohřebišti se nachází též několik velkých mohyl o průměru 15 – 18 m a výšce do 1,8 m. Mohyly vytvářejí největší koncentraci ve střední a Z části pohřebiště, kde vzdálenost mezi jednotlivými násypy nepřesahuje 10 m, většinou jsou však mohyly situovány těsně vedle sebe. O něco menší hustota mohyl je ve V části, kde jsou mohylové násypy od sebe vzdáleny většinou 10 – 20 m. Zachovalá část pohřebiště se rozkládá na ploše cca 350 x 250 m. očítal asi 200 a původní stav odhaduje na 300 – 400 mohyl. Většina zaniklých mohyl byla zničena v 19. století při přeměně části lesa na pole a při rozebírání mohylových násypů na stavební materiál, J část pohřebiště musela v 80. letech 20. století po předstihovém archeologickém výzkumu ustoupit stavbě jaderné elektrárny. Zachována zůstala především S, střední a V část pohřebiště. Mohyly mají vesměs kruhovitou základnu o průměru 6 – 15 m a jejich dochovaná výška dosahuje až 1 m. Na pohřebišti se nachází též několik velkých mohyl o průměru 15 – 18 m a výšce do 1,8 m. Mohyly vytvářejí největší koncentraci ve střední a Z části pohřebiště, kde vzdálenost mezi jednotlivými násypy nepřesahuje 10 m, většinou jsou však mohyly situovány těsně vedle sebe. O něco menší hustota mohyl je ve V části, kde jsou mohylové násypy od sebe vzdáleny většinou 10 – 20 m. Zachovalá část pohřebiště se rozkládá na ploše cca 350 x 250 m. Archeologické výzkumy a nálezy První archeologické nálezy byly na pohřebišti získány ve 20. letech 19. století, kdy byla část lesa s mohylami zplanýrována a přeměněna na pole, další mohyly byly postupně rozkopávány a byl z nich vybírán kámen, přičemž byly učiněny další nálezy. Patřil k nim bronzový meč, dýky, náramky, jehlice, spony, zlatý náramek a údajně též bronzové nádoby. Na živelné ničení mohyl navázaly v druhé polovině 19. století první amatérské výzkumy. Jednu mohylu prokopal roku 1872 Rudolf Tachezy a nalezl v ní bronzový kroužek a hrot šípu. V letech 1882 – 1883 pokračoval ve výzkumu Jindřich Rychlý, který prozkoumal celkem devět mohyl. Ty obsahovaly bronzové náramky, hroty šípů, dýky, zlatý drátek, železný nůž, kamenná drtidla a keramické nádoby, většina těchto nálezů patří mohylové kultuře střední doby bronzové, popř. dodatečně vloženým halštatským pohřbům. Další dvě mohyly prozkoumal v roce 1883 J. N. Woldřich a nalezl v nich zbytky dřevěné desky s bronzovými hřebíky, jehlici, dva náramky, dýku, hrot šípu a část prstenu. V roce 1930 působila na lokalitě americká expedice filadelfské university vedená V. J. Fewkesem, během níž bylo prozkoumáno celkem pět mohyl a nálezy z nich byly odvezeny do USA. Zatím poslední výzkum na pohřebišti proběhl v letech 1984 – 85 a byl vyvolán stavbou jaderné elektrárny Temelín. Provedli jej pracovníci plzeňské expositury AÚ Praha a prozkoumali při něm devět mohyl datovaných na závěr starší doby bronzové. Mohyly vybudované přímo na místě staršího sídliště obsahovaly kamenné obvodové věnce a jedna též hrobovou komoru se zbytky kostrového pohřbu. Uložení nálezů Národní muzeum v Praze (i.č. 13471,13691-13704,37075-37076), Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (i.č. J.II., J.III. 180, J.II. 207), Městské muzeum v Týně nad Vltavou (i.č. 2142,6394-6395,6397), AÚ Praha – exp. Plzeň, Peabody Museum for Anthropol. and Etnology of Harvard Univ. Cambridge, Mass. USA (i.č. 34-78-40(710-719), The Univ. Museum of Pensylvania, Philadelphia, USA