Jde o dva spojené dvoupatrové domy se třetím atikovým patrem, které si zachovaly v mnohém samostatnou dispozici i fasádu. Oba ale spojuje v přízemí loubí o šesti obloucích na osmibokých sloupech s jednoduchými čtvercovými hlavicemi. Levý dům má loubí klenuté hřebínkovými, pravý sklípkovými klenbami. Pravý dům, dříve čp. 139, o šířku loubí předstupuje před souseda a na nároží tohoto výstupku je válcový arkýř zakončený vížkou s bání. Celkem šestiosé průčelí je členěno jen stuhovými šambránami a průběžnými nadokenními římsami. Tyto jsou na pravém domě kamenné a celé průčelí je pokryto sgrafity se starozákonními výjevy. Tato sgrafita vyžadují v současné době trvalou restaurátorskou péči, při níž se jim vrací původní vzhled. Podle dnešních názorů nebyl v době vzniku sgrafit dosažitelný takový kontrast a tak zářivě bílý odstín, jaký sgrafita měla ještě nedávno. Levý dům má fasádu hladkou, pouze v omítce imituje římsy pravého domu ve stejných výškách až po atikové třetí patro.