Řadový dům čp. 96/III stojí na JV. straně svažité Dlouhé ul. v místě, kde se ulice výrazně rozšiřuje v malé náměstíčko při křižovatce se Zahradnickou ul. Jednopatrový zčásti podsklepený dům, nazývaný Svobodův, sestává ze dvou nestejně dlouhých křídel různého stáří, jež tvoří v půdorysu podobu písmena "L". Hlavní křídlo obdélného půdorysu je orientováno štítem do ulice, k zadní části jeho JZ. průčelí se kolmo pojí novější úzké krátké rovněž obdélné křídlo s průjezdem, jehož podélná osa je souběžná s osou původního domu. Smíšené, převážně kamenné zdivo je omítnuto novými nevhodnými velmi hrubozrnnými omítkami tmavší šedé barvy, tektonické články jsou odlišeny jemnou hlazenou štukovou omítkou jsou tónovány lomeně bíle až béžově. Na zadní JV. straně do dvora jsou hladké vápenné smetanově bílé až béžové omítky. Vnitřní dispozice hlavní budovy tvoří podélný dvoutrakt. Místnosti v přízemí jsou klenuty valeně s výsečemi nebo plackami, v zadní chodbě je nízká segmentová klenba. Jednoprostorový sklep pod přední částí domu je zaklenut půlkruhovou valenou cihelnou klenbou s vrcholnice souběžnou s podélnou osou domu. Patro je plochostropé. Boční křidélko obsahuje v přízemí pouze průjezd, zaklenutý v přední části půloválně valenou klenbou s párem pětibokých styčný výsečí, vzadu je jedno pole úzké placky nad obdélníkem. V patře je jediná plochostropá místnost. Exteriér budovy na stranách obrácených do ulice je značně nevěrohodný, upravený pseudostylově ve 20. stol. Štítové SZ průčelí hlavního křídla je sice bohatě a reprezentativně utvářeno, avšak jeho současné členění nerespektuje vůbec autentický stav památky a zejména v tvarech okenních šambrán, parapetních výplní a detailech ornamentální výzdoby je novodobou historizující fantazií. Původní fasáda, dokumentovaná fotografií z přelomu 19. a 20. stol. (viz A. Podlaha, 1901, s. 141), byla podstatně skromnější a střízlivější bez bohatého štukového dekoru. Dnešní podoba exteriéru je pravděpodobně dílem přestavby z 30. let 20. stol. Nízký kamenný sokl není zdůrazněn. Při pravém nároží předstupuje zajímavě tvarovaný volutově zavinutý odrazný patník, pravděpodobně druhotně použitý fragment architektonického článku. Plochu fasád pročleňuje v horizontálním smyslu profilovaná kordonová římsa a vysoká, výrazně vystupující jemně profilovaná korunní římsa, krytá prejzy. Obě římsy přecházejí bez přerušení a změny tvaru na boční JZ. průčelí hlavního křídla a na čelní stranu ustupujícího křidélka s průjezdem. Šikmo zkosená, původně asi spíše čtvrtkruhově vyžlabená přední nároží hlavního křídla rámují z obou stran vysoké pilastry s hladkými dříky a římsovými hlavicemi, jež jsou součástí profilace pravoúhle se zalamující podstřešní římsy. Dříky pilastrů jsou v polovině své výšky přepásány průběžnou zalamující se mezipatrovou kordonovou římsou. Tyto základní tektonické formy jsou autentické. SZ průčelí je rozvrženo do tří souměrně rozložených okenních os. Obdélná okna rámují poměrně úzké novodobě přetvarované šambrány, obohacené v horních rozích čtvercovými rozetkami s osmicípými květy nebo hvězdicemi. Výjimku tvoří střední okno v přízemí, jehož šambránu zdobí prolamované a prostupující se kroužky, vytvářející štukovou krajkovinu (novotvar). Okna mají prosté parapetní římsky a široké štukové volutově zavíjené a střapcem ukončené čabrakové podokenní výplně, jejichž plochu člení tři kapkovité tvary. Nadpraží oken zdobí reliéfní akantový ornament se srdčitým motivem uprostřed (všechny tyto formy jsou nové). Nad středním oknem v úrovni kordonové římsy je štuková kartuše kazulového tvaru, v níž bývala malba snad sv. Jakuba. Při poslední opravě domu nebyla malba obnovena a místo ní je zde ve fialovém poli nápis PENZION DLOUHÁ. Kartuše přerušuje linii kordonové římsy a parapetní výplň středního okna v patře. Nad hlavní římsu vystupuje štít se zdrobnělými postranními volutovými křidélky, flankovanými dekorativními, asi terakotovými vázami na nízkých pilířcích. Široká střední část štítu, vymezená pilastry s římsovými hlavicemi, přechází přímo do půloválného nástavce, rámovaného hustě profilovanou římsou. Po stranách nástavce jsou umístěny dekorativní vázy (terakotové ?), v jeho vrcholu ženská busta, asi také terakotová. V ose štítu je prolomeno půdní okno kazulového tvaru v šambráně s lištou. Štukové akantové festony kolem okna a barokní mušle v ploše nástavce se nedochovaly. Koruna štítu je kryta prejzy. Boční JZ průčelí je dvouosé, v pravé ose je segmentově sklenutý vchod s několika vloženými schůdky v úzké hladké šambráně. V ostatních osách jsou prolomena okna se zcela stejnými novodobě transformovanými šambránami jako na hlavním průčelí. Úzké SZ čelo navazujícího křidélka o jediné ose je dole v celé šíři prolomeno půloválně sklenutým vjezdem v úzké hladké šambráně, v patře je stejné okno jako na ostatních fasádách. Zadní JV, do dvora orientované průčelí nebylo porušeno novodobými pseudohistorickými úpravami a dochovalo se ve stavu, který domu dala klasicistní přestavba v 1. pol. 19. stol. Pravá čtvrtina průčelí o jedné ose tvoří mírně předstupující rizalit, v obou podlažích jsou segmentově ukončená okna bez šambrán. Levá ustupující část průčelí je dvouosá, vlevo se otevírá průjezd půloválným obloukem, který vystupuje z mohutného zděného válcového kónicky se nahoru zužujícího polosloupu s římsovou hlavicí. Vpravo je obdélné segmentovým obloukem ukončené okno bez orámování. V patře je lodžie, otevřená do dvora dvěma širokými půloválnými arkádami, lemovanými profilovanými archivoltami. Arkádové oblouky se odvíjejí ze zděných širokých sloupů s nízkými římsovými hlavicemi. Lodžie je zaklenuta dvěma obdélnými plackami, oddělenými pasem. Sedlové střechy nad oběma křídly se vzájemně kolmými hřebeny tvoří nad záp. rohem přirozenou valbu. Střechy kryty novou pálenou vlnivou krytinou. Ze střechy vystupuje na nádvorní straně nový podkrovní dřevěný hranolový vikýř s vlastní valbovou stříškou. Za domem se rozkládá mírně svažitý obdélný dvůr, jehož terén stoupá k JZ. Dvůr, vydlážděný dosud převážně starými kamennými placáky a valouny, je obestavěn po obvodu bývalými hospodářskými budovami. Na JZ. straně dvora stojí někdejší chlévy, zadní JZ stranu uzavírá budova velké stodoly. Obě budovy jsou právě přestavovány na obytné (chlévy) a provozní (stodola) prostory pro potřeby současného využívání hlavní budovy (penzion). Obě stavby jsou památkově bezvýznamné a nejsou předmětem ochrany. Zleva od SV. přiléhá k hlavnímu křídlu malý přízemní domeček čp. 64 (parc.č. 394/1), který pravděpodobně dříve patřil k domu (snad výměnek, obydlí pro čeleď nebo řemeslnická dílna), avšak dnes není jeho součástí. Stavení má vápennou omítku tónovanou v základní ploše růžově, římsy jsou smetanově bílé až béžové. Nový široký půloválně zaklenutý vchod v ploché třikrát odstupněné šambráně se závěrovým klenákem s nápisem LP 1997 nahradil původní dvě obdélná okna. Fasádu ukončuje bohatě profilovaná římsa, která nepřechází na boční stranu domečku. Polovalbová střecha s moderním širokým segmentově prohnutým podkrovním vikýřem je pokryta novými bobrovkami.