V kruhové nádrži na oktogonálním soklu profilovaném v horní části výžlabkem a oblounem vyrůstá skalnatý útvar s monumentálním dynamicky pojatým sousoším. Jeho spodní část tvoří dvojice sedících mužských postav boha Neptuna a Vulkána zahalených přes bedra výrazně rozevlátou draperií. Třetí ženská postava bohyně Ceres silně esovitě prohnutá stojící v taneční póze drží roh hojnosti. Mezi oběma mužskými postavami přibližně v polovině výšky monumentu dosedá na skalisko orel. Ve vrcholu na oblačné základně spočívá postava Merkura s okřídlenou antikizující přilbicí třímající ve vítězném gestu pozdvižené levicí atribut obchodu. První z mužských postav, Neptun v dolní části dynamické sochařské kompozice je široce rozkročena před nádobou, z níž vytéká voda, vzpaženýma rukama podepírá vodní vlnu. Druhý muž, Vulkán s korunou na hlavě má pravou ruku položenou na prsou, v levé drží kladivo. Je znázorněn v polosedu, rovněž s nohama široce nakročenýma. Ženská postava Cérés je znázorněna zezadu, s vysokou čapkou na svázaných vlasech a rohem hojnosti přes pravé rameno. Subtilní postava Merkura na vrcholu dokončuje a završuje spirálovitý pohyb celku, výrazně se stáčí kolem své osy. Pravá ruka směřuje dolů, s dlaní obrácenou k zemi, levá s oštěpem se zvedá vzhůru. Ikonograficky v minulosti mylně považováno dolní sousoší tří postav za alegorie Svitavy, Svratky a Nymfy. Podle novější interpretace je o antická božstva – Neptun (voda), Vulkán (oheň), Céres (země). Merkur na vrcholu je božstvem vzduchu, zároveň odkazuje k městu Brnu jako k centru cestovního a obchodního ruchu.