Mašťov - městská památková zóna

Město Mašťov leží 13 km jižně od Kadaně, na úpatí Doupovských hor. Mašťov byl původně knížecím dvorem, který kníže Soběslav I. daroval vladykovi Milhostovi. Jeho syn zde založil klášter osazený cisterciáky z hornofalckého Waldsassenu r. 1191. Malý konvent byl však v letech 1197 - 1199 přeložen do nedalekého Oseku. Milhostovi potomci byli vystřídáni po r. 1391 pány z Dubé a r. 1410 husitsky smýšlejícím Habartem z Hertenberku. Nedlouho předtím se Mašťov poprvé uvádí jako městečko. Za husitských válek byl hrad z konce 13. století ovládnut spolu s osadou vojskem Jana Žižky. Roku 1421 byl Mašťov i s okolím obsazen křižáky a vypleněn. Počátkem 14. stol. bylo obyvatelstvo ještě smíšené, poté převážně německé (r. 1654 se v Mašťově objevují téměř výlučně jména německého původu. Novověký vývoj byl poznamenán častými změnami majitelů. R. 1569 připadl Mašťov Janu Valdemarovi Hasištejnskému z Lobkovic (I1597), který nechal přestavět středověký hrad na reprezentační renesanční čtyřkřídlý, mírně nepravidelný zámek (1571), vystavěný kolem nevelkého obdélného dvora. Jan Jindřich Štampach ze Štampachu, jehož majetek byl pro jeho účast na stavovském povstání (1618 – 1620) zkonfiskován, byl r. 1623 vystřídán španělským plukovníkem, hrabětem Vilémem z Verduga. V letech 1661 – 1791 sídlili v Mašťově, povýšeném r. 1735 Karlem VI. na město, Goltzové (od r. 1765 hrabata), kteří barokizovali zámek a přistavěli k němu věž. R. 1792 následovali jako další majitelé Mladotové ze Solopysk (kaple Mladotů – empírová rodinná hrobka z r. 1805, se současným kamenným sochařským oltářem a s dvěma empírovými náhrobky z r. 1805 a 1806; barokní fara z 18. stol. – obdélný, dvoupodlažní, volně stojící objekt s mansardovou střechou); r. 1838 Ditrichštejnové a r. 1845 Černínové z Chudenic. Od Mnichovské dohody (1938) až do konce války patřil Mašťov k Německé říši. Jako farní kostel sloužil do r. 1850 pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Barbory, v jádře gotický ze 14. stol., fasády pseudorománsky upraveny v r. 1863, jednolodní s polygonálně zakončeným presbytářem, se sakristií po jižní straně a s hranolovou věží v západním průčelí; poté děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, v jádře gotický ze 14. stol., přestavovaný r. 1580, zbarokizovaný r. 1765 a rozšířený r. 1785, s pohřební kaplí z r. 1805, opravovaný r. 1844 (letopočet na oratoři), jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem, se čtvercovou sakristií po severní straně a s depozitářem (oratoří v patře) po jižní straně presbytáře a s předsíňkou a hranolovou věží na jižní straně lodi. Těžkému požáru r. 1719 padla za oběť také radnice, jejíž nová budova byla zbořena r. 1891. O židovské populaci, mluvící převážně německy a tradičně žijící ze zemědělství a ovocnářství, svědčí jen zbytky židovského hřbitova z 15. století, zničeného za 2. světové války. Z Mašťova pocházel pozdější generální vikář a světící biskup pražské diecéze, Erasmus Dionysius Krieger (I1792). Území zahrnuje historické jádro města se zámeckým parkem na západě a zámeckým areálem na severu a severovýchodě, kde běží hranice podél východní strany komunikace p. č. 3995/1 a severní hrany komunikace p. č. 3997/3, zahrnuje pozemky na východní straně s vodotečí, až do místa, kde protíná komunikaci p. č. 4012/1 a přechází do jižní části města s jednotlivými pozemky, kde vymezuje i pozemek p. č. 60 s kostelem sv. Barbory, dále pak navazuje na jižní hranu místní komunikace p. č. 3962/14 a pokračuje po severní hraně p. č. 3962/3, kde sleduje pozemky v jižním cípu s dotvářejícím charakterem až po jižní hranu komunikací p. č. 3944, 3966/2 a 3967/1, které se stáčejí k severozápadu, kde v západním cípu hranice protíná vodoteč a vymezuje pozemek zámeckého parku. Mašťov má jako historické město specifický způsob zástavby. Kolem Náměstí a Kostelní ulice je historická zástavba tvořená typickými menšími měšťanskými domy s malým zázemím bývalých stodol a skladů. Zde se také nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie a budova městského úřadu. Na severním okraji sídla je na svahu situován areál zámku, který je dominantou celého města. Na tuto zástavbu navazují novější rodinné domy a celý sídelní útvar je na východní straně ukončen velkým zemědělským areálem. V 50. a 60. letech 20. století došlo v Mašťově k velké plošné asanaci jeho jižní části s několika zemědělskými usedlostmi a původní zástavba byla nahrazena řadovými rodinnými domy bez hospodářského zázemí a bytovými tří a čtyřpodlažními panelovými domy, které v sídle působí neorganicky. Památková zóna tak zahrnuje většinu sídelního útvaru, včetně novějších rodinných domů ve východní části sídla, vyjma nové zástavby bytových a řadových domů. Vzhledem k historickému významu a způsobu zástavby byl Mašťovu přiznán s ohledem na jeho historický vývoj Parlamentem České republiky dne 23. října 2007 statut města. Urbanistická struktura je dána historickým založením sídelního útvaru. Mašťov byl v minulosti velmi významným sídlem. V jeho půdorysu se uplatnilo středověké založení s obdélníkovým náměstím v centru. Prostor náměstí a ulice ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie má městský ráz. Na severním okraji sídelního útvaru se nachází dobře udržovaný objekt zámku, ve kterém je v současnosti dětský domov. Na areál zámku navazuje fotbalové hřiště. Prostor mezi zámkem a náměstím je zastavěn rodinnými domy a je ve velmi dobrém stavu. Na východním okraji zastavěného území je starší zástavba rodinných domů a velký areál živočišné výroby, který už není pro zemědělské činnosti prakticky využíván. Specifickou funkcí Mašťova je umístění řady zařízení sociální péče, jako je ústav sociální péče pro zdravotně postiženou mládež, dětský domov a patrový domov důchodců z bývalé ubytovny statku. Novodobá poválečná výstavba panelových bytových domů (třech a čtyřech podlažích s plochou střechou) a areál zemědělské velkovýroby v Mašťově, zčásti na velkoplošně asanovaných plochách, vnesla do zastavěného území nové převýšené rušící objekty, které nepříznivě ovlivnily celkový ráz města.